Karel Boromejský (2. 10. 1538 – 3. 11. 1584) byl synem hraběte Gilberta Borromeo. Ve 14 letech začal studium, kterému věnoval tolik svých sil, že byl často zcela vyčerpán a musel jej několikrát přerušit.
Jeho strýc papež si Karla velmi oblíbil a učinil ho svým sekretářem a později kardinálem – jáhnem. Ve 25 letech přijal kněžské svěcení, později byl arcibiskupem a kardinálem v Miláně. Jeho nepřátelé mu neustále bránili v práci, několikrát zažil pokus o atentát. On byl ale vytrvalý a nakonec si získal srdce především prostých lidí, kteří mu nikdy nezapomněli, že se při morové epidemii roku 1576 celé měsíce staral o nemocné a obstarával jim vše potřebné.
Spoluurčoval průběh tridentského koncilu, dosáhl obnovení rozhovorů a zajistil jeho úspěšné zakončení.
Zcela vyčerpán podlehl 3. 11. 1584 záchvatu horečky.
Po smrti byl pochován v kryptě milánského dómu. Je patronem např. biskupů, duchovních vůdců, boromejek, ale také třeba jablečných sadů a výrobců škrobu.
Byl svatořečen papežem Pavlem V. roku 1610.
/katulda/
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.