Zemřel Bedřich Hrozný

Dnešního dne si připomínáme úmrtí českého vědce a archeologa Bedřicha Hrozného - 12. 12. 1952. Taky ti to jméno něco říká? Zkus si vzpomenout na hodiny dějepisu, kdy ses učil o Chetitech...

---

Ano, správně, Bedřich Hrozný rozluštil písmo Chetitů. Narodil se 6. května 1879 v Lysé nad Labem jako syn evangelického faráře. Již na gymnáziu se naučil základům hebrejštiny a arabštiny. Ve svých studiích pokračoval na bohoslovecké fakultě vídeňské univerzity. Brzy však přestoupil na fakultu filosofickou, na níž se věnoval zejména orientálním jazykům, především asyrštině, aramejštině, etiopštině, sanskrtu a sumerštině. Věnoval se také studiu klínového písma.

V roce 1904 odjel do Turecka, Sýrie, Palestiny a Egypta, kde se podílel na překladech klínopisných textů.

V roce 1906 německá expedice objevila velký archiv chetitských králů, který obsahoval množství hliněných tabulek popsaných již známým klínovým písmem, ale neznámou řečí. Bedřich Hrozný uprostřed první světové války (1915) předložil rozluštění tohoto problému současně s prvním stručným nárysem mluvnice tohoto jazyka, jímž byl, jak se ukázalo, jazyk chetitský. Kromě toho Hrozný zjistil, že chetitština patří ke skupině tzv. indoevropských jazyků, a je tedy příbuzná s řečtinou, latinou, indickými jazyky apod.

Po vzniku Československa (1918) byl jmenován profesorem klínopisu a dějin starého Orientu na pražské univerzitě.

Roku 1924 získal peníze na první českou expedici do Šech Sadu, kde v dubnu téhož roku začaly výkopy. Později kopal na pahorku Tell Erfád (severní Sýrie), kde vykopal pozůstatky řeckých staveb, velké množství keramiky, terakotových sošek.

V roce 1925 se Hroznému na další expedici (Kaisarií na kopci Kültepe) podařilo při vykopávkách v Malé Asii objevit asi 1000 hliněných tabulek, popsaných klínovým písmem a obsahujících smlouvy a dopisy asyrských kupců. Je zajímavé, že jelikož chtěl kopat i v okolí kopce Kültepe, musel odkoupit přilehlou louku. Jako majitele této louky nechal zapsat Československý stát. Při těchto vykopávkách bylo nalezeno chetitské město Kaneš. V listopadu 1925 se Hrozný musel vrátit do Československa.

V roce 1929 založil Orientální archiv. Hrozný přednášel na světových univerzitách a jeho přednášky byly velice úspěšné.

Roku 1939 měl možnost emigrovat, ale to odmítl; v téže době byl zvolen rektorem Karlovy univerzity. Roku 1940 mu bylo nabídnuto místo na ministerstvu školství, které také odmítl.

V roce 1944 prodělal mozkovou mrtvici, která měla za následek, že se Bedřich Hrozný do života na univerzitě už nevrátil.

V roce 1947 obdržel Státní cenu a 12. listopadu 1952 byl jmenován členem nově založené Československé akademie věd.

Ve svých pracích, které psal česky, německy, francouzsky a anglicky, se věnoval především Malé Asii a starověké Mezopotámii, zabýval se však také i starověkým Egyptem, Krétou a Indií. Jeho díla jsou známá po celém světě.

^/Elda32/