Dne 19.února 982 byl magdeburským biskupem Adalbertem biřmován na Levém Hradci za účasti českého knížete Boleslava II. tehdejší student bohosloví a nám později dobře známý pražský biskup Vojtěch z rodu Slavníkovců.
Mnozí toto datum uvádějí jako den jeho zvolení pražským arcibiskupem. Není to však pravda. V Čechách tehdy byla biskupská stolice obsazená. Mladý bohoslovec si tehdy zvolil za své biřmovací jméno Adalberta, tak na něj působilaosobonst jeho světícího biskupa, který před svou službou duchovního pastýře v Magdeburgu působil na misiích v Rusku a mladého Vojtěcha tím inspiroval ke stejnému misionířskému úsilí.Krátce po smrti biskupa Dětmara se tím dostla na biskupský stolec první biskup českého původu. Neměl to však během své služby lehké. Několikrát musel Čechy opustit. Poprvé, když se mu nezdařilo zatočit s uvolněnými mravy českých věřících i duchovních, kde největšími nešvary byl alkoholismus, mnohoženství a další smilstva.Pro české knížectví to nebyla moc dobrá vizitka, a proto za krátkou dobu je Vojtěch, který začal mezitím žít mnišským životem v klašteře na Monte Casinu, povolán r. 992 knížetem zpět do Čech. Zakládá zde za podpory italských mnichů, kteří s ním přijeli z Prahy, Břevnovský klášter. Poměryse však nezměnili a Vojtěch odešel podruhé a tentokrát již naposled , na misi do Pruska, kde zemřel r.997 mučednickou smrtí. V Čechách mezitím došlo ke krvavému řešení otázky vlády nad českou zemi, kdy Přemyslovci vyvraždili slavníkovský rod. Papež Silvestr II. roku 999 jej prohlásil za svatého.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.