Jan Kříženecký

Dnešní den r. 1921 zemřel průkopník české kinematografie, fotograf a filmař - Jan Kříženecký.

  Jan Kříženecký se narodil 20. března 1868. Původním povoláním byl architekt, po studiích se stal revidentem stavebního úřadu města Prahy. Rád fotografoval, proto byl městským archívem požádán, aby zdokumentoval staré historicky cenné domy, ulice a další památky. Pořídil proto asi 4 000 fotografií staré Prahy.

R. 1896 uviděl v hostinci U Saského dvora v Praze filmovou produkci a okamžitě byl získán pro nové umění. Začal studovat techniku kinematografu, nejprve teoreticky podle článků v zahraničním tisku. R. 1898 získal z Francie kinematografický přístroj a šest kotoučů neexponovaného filmu. Podílel se na přípravě Výstavy architektury a umění v Praze a chtěl ji oživit „pohyblivými obrázky“. Se spolužákem J. F. Pokorným založil první českou výrobnu filmů. Všechny filmy měly stejnou délku 17 metrů a byly natáčeny statickou kamerou. Ze začátku posílal Kříženecký negativy do Lyonu, později už je vyvolával sám.

19. června 1898 tak mohli diváci shlédnout první záběry ze života Prahy: Purkyňovo náměstí na Královských Vinohradech, Polední výstřel děla na baště sv. Tomáše a Svatojanská pouť v českoslovanské vesnici. Tyto filmy měly úspěch, proto brzy následovaly další dokumenty.

Téhož roku natočil také první české hrané filmy: Dostaveníčko ve mlýnici, Výstavní párkař a lepič plakátů a Smích a pláč. Ve všech vystupoval oblíbený komik Josef Šváb-Malostranský.

Kromě fotografování se později věnoval pouze dokumentárnímu filmu. Natočil několik sokolských sletů a r. 1901 návštěvu císaře Františka Josefa I. Po deseti letech se vrátil k hranému filmu: Nejlepší číslo a jako kameraman filmu Jarní sen starého mládence. Kříženecký byl pozvaný ke spolupráci a natočení několika dokumentů pro Jubilejní výstavu obchodní a živnostenské komory. Tento podnik ale skončil finančním fiaskem. Po neúspěchu také na ovocnicko-zahradnické výstavě v Královské oboře se na dlouhá léta zadlužil. Pak se věnoval hlavně svému povolání na stavebním úřadu. Od r. 1912 vedl kino Louvre na Národní třídě, ale válka kino uzavřela. R. 1918 se stal ředitelem pražského kina Světozor.

Jan Kříženecký zemřel 9. února 1921, tedy právě v době, kdy se naše kinematografie začala plně rozvíjet. Díky jeho zásluhám se staly Čechy šestou zemí ve světě, kde se začalo s filmováním, za tyto zásluhy získal in memoriam r. 1946 titul Průkopník české kinematografie.

^/Katulda/