Sv. Josef

Dnes slavíme sv. Josefa, snoubence Panny Marie.

---

Zmiňují se o něm jenom evangelisté Matouš a Lukáš při líčení Ježíšova dětství, ostatní zprávy jsou apokryfní. Jeho svátek se začal slavit nejprve na Východě (asi v 9.století), od 10.století se objevuje v kalendářích na Západě, v Římě se slaví od roku 1479, v roce 1621 byl zaveden v celé církvi. Roku 1654 byl připočten k českým patronům. Roku 1870 byl prohlášen patronem celé církve. Jeho svátek se slaví 19. března; kromě toho se ještě 1. května připomíná svátek sv. Josefa dělníka. Zvláště v poslední době se v neděli po Božím hodu vánočním slaví též svátek sv. Rodiny, jejíž je sv. Josef nejméně známou, ale přesto zcela nepominutelnou součástí.
Byl zasnouben s Marií, ale ještě před svatbou se ukázalo, že Maria čeká dítě. Josef ji chtěl proto podle tehdejšího zvyku zapudit, ale ve snu dostal pokyn, aby tak nečinil, neboť dítě bylo počato z Ducha svatého. Evangelia dále uvádějí, jak Josef marně hledal pro Marii, tehdy ve vysokém stupni těhotenství, nocleh v Betlémě, kam se museli vzhledem ke sčítání lidu dostavit, jak Maria nakonec porodila syna ve chlévě, jak mu dali jméno Ježíš i jak na nový pokyn ve snu Josef odvedl Marii i s dítětem do Egypta, kde se několik let ukrývali před králem Herodem.
Poslední zmínkou v evangeliích je vyprávění o tom, jak Josef s Marií a dvanáctiletým Ježíšem putovali na svátky do Jeruzaléma. Jiné věrohodné informace o Josefově životě nejsou k dispozici, z evangelií lze pouze dovodit, že se narodil ve druhé polovině 1. století před Kristem a že zemřel ve druhé polovině 1. století po Kristu.
Svatý Josef je patronem jmenovitě zvláště karmelitánů; manželů a křesťanských rodin, dětí, mládeže, sirotků; těch kdo žijí v panenství..; dělníků, řemeslníků, tesařů, truhlářů, dřevorubců, kolářů, inženýrů, hrobníků, vychovatelů; cestujících; vyhnanců, umírajících. Je vzýván při očních onemocněních; při pokušeních; v zoufalých situacích i při bytové nouzi a zvláště je patronem dobré smrti.

^/Kikina/