William Herschel objevil planetu Uran

Frederick William Herschel objevil 13. března 1781 planetu Uran.

Frederick William Herschel se narodil 15. listopadu 1738 v Hannoveru a zemřel 25. srpna 1822 v Sloughu u Windsoru. Byl jedním z nejúspěšnějších astronomů všech dob a nejlepším konstruktérem zrcadlových dalekohledů své doby.

Jeho rodiče nejspíš pocházeli z Heršpic nedaleko Slavkova u Brna. Rodina se přestěhovala do Saska a později do Anglie.Jeho otec Isaac se tam stal členem vojenské kapely. Sám Herschel byl také hudebníkem. Kromě toho se věnoval astronomii. A protože neměl prostředky na dobrý dalekohled, koupil si od starého optika nástroje a nehotová zrcadla, a postavil si dalekohled sám.

R. 1780 zaslal Královské společnosti svou první práci o proměnné hvězdě Mira Ceti. 13. 3. 1781 za pomoci vlastního dalekohledu objevil planetu Uran. Poté byl jmenován čestným doktorem v Oxfordu a královským hvězdářem. Uran byl první objevenou planetou, která nebyla známá již od dávných časů, a ačkoliv byl při mnoha příležitostech pozorován již dříve, vždy byl mylně považován za další hvězdu (nejstarší zaznamenané pozorování se datuje r. 1690, kdy jej anglický astronom John Flamsteed katalogizoval jako 34. hvězdu souhvězdí Tauri).

Herschel nově objevenou planetu pojmenoval původně Georgium Sidus (Hvězda krále Jiřího) na počest anglického krále Jiřího III. Toto jméno se však mimo Británii neujalo. Na návrh Jeromeho Lalanda jej francouzští astronomové začali nazývat Herschel, zatímco Němec Johann Bode prosadil jméno Uran.

Uran je sedmá planeta sluneční soustavy, je to plynný obr, počítáno podle průmětu třetí největší. Byl pojmenován po řeckém bohu Uranovi. Uran se skládá především z kamene a různých typů ledu, na rozdíl od Jupitera a Saturnu obsahuje jen 83% vodíku, dále 15% helia a stopová množství metanu a dalších prvků. Uranova modrozelená barva je způsobena absorpcí červeného světla jeho methanovou atmosférou.

R. 1782 postavil Herschel dalekohled dlouhý 6 m a r. 1789 dalekohled se zrcadlem v délce 13 m o průměru 125 cm. Stavbu zaplatil částečně král Jiří III. a z části veřejná sbírka. R. 1788 se po povýšení do šlechtického stavu oženil se zámožnou vdovou Mary Pitt Baldwin.

Kolem r. 1800 experimentoval  v Anglii se slunečním světlem, kdy pozoroval SLunce přes různě barevná skla. Všiml si, že tepelný vjem není vždy stejný. V důsledku toho provedl experiment s použitím skleněných hranolů, rozkládající sluneční světlo na spektrum, a teploměru. S ním testoval jednotlivé barevné části, aby zjistil, které nesou největší množství tepla. Při pokusu posunul teploměr až za konec červené složky světla a očekával, že tepelný efekt vymizí. Navzdory předpokladům teplota vzrostla ještě víc než v kterémkoliv z předchozích případů. Tato  "neviditelná" složka světla byla pojmenována infračervená (tj. pod červenou).

Kromě Uranu objevil i jeho dvě družice, dvě družice Saturnu, sestravil katalog mlhovin a dvojhvězd, popsal rotaci Saturnu a jeho prstenců, prokázal změny Marsových polárních čepiček. Na sklonku života se věnoval popisu makrokosmu kolem nás, např. popsal tvar Mléčné dráhy a pohyb Slunce uvnitř ní.

 ^{/růžetrnitá/}