Došlo k havárii v Černobylu

Od 26. 4. 1986 znají slovo Černobyl lidé na celém světě.

---

Na 4. reaktorovém bloku jaderné elektrárny došlo k těžké havárii reaktoru se závažnými radiačními důsledky. Těsně poté zemřelo 31 osob, přes 140 lidí bylo zraněno a více než 100 000 evakuováno. Skutečný rozsah byl zveřejněn až po několika dnech.

Celá tragédie začala už den před havárií, kdy bylo zahájeno plánované odstavení 4. bloku elektrárny. Před odstavením měl být provedený experiment, který měl ověřit, jestli bude elektrický generátor po rychlém uzavření přívody páry do turbíny schopný při setrvačném doběhu ještě asi 40 vteřin napájet čerpadla havarijního chlazení. Plán byl snížit výkon na 25 – 30 %, odstavit první ze dvou turbín, odpojit havarijní chlazení a přerušit přívod páry.

V jednu hodinu odpoledne začala zkouška. Jedna turbína byla vypnutá a odpojený systém nouzového chlazení reaktoru. Hodinu poté ale dispečer Ukrajinských energetických závodů žádá o odklad testu, blíží se totiž oslavy 1. máje, továrny potřebují dohnat plány a v síti je zapotřebí plného výkonu 4. bloku. Test je tak zpožděný téměř o deset hodin, tým je unavený a v noční směně je méně zkušených a nepřipravených operátorů.

Tým se dopustil několika chyb, mezi poslední osudovou patřilo vypnutí nouzového systému. Uzavřel se přívod páry do turbíny, snížil přítok chladící vody a vzrostla její teplota a tlak. Zvýšila se rychlost štěpné reakce, výkon reaktoru začal prudce růst a katastrofa se tak neodvratně blížila.

Test běží už 36 vteřin, regulační tyče, které mají reaktor zastavit, se dávají do pohybu, zasekávají se a deformují. V 56. vteřině je tlak už tak vysoký, že praskají palivové články, úlomky padají do chladící vody, ta se mění v páru, ta vybuchuje a zvedá tisícitunové ocelové víko reaktoru – nastává tak první exploze. Začíná unikat radioaktivita a dovnitř se dostává vzduch. Dostatkem kyslíku začíná hořet grafit. Kov palivových trubek reaguje s vodou a vzniká tak vodík, který zapříčiňuje druhou explozi.

Svět se o katastrofě dozvídá až kolem osmé hodiny večer. Během havárie a následného požáru uniklo více radioaktivního záření, než kolik se celkem uvolnilo při výbuchu jaderných bomb v Hirošimě a Nagasaki. Nejsilněji byly zasaženy přilehlé oblasti Běloruska, Ukrajiny a Ruska.

Havárie v Černobylu je smutným a trestuhodným příkladem práce lidí a úřadů, kteří měli nést zodpovědnost. Pravda pro ně znamenala větší nebezpečí než neviditelný zabiják, který se mezitím šířil všude kolem.
15. 12. 2000 byl na nátlak západoevropských zemí odstaven poslední reaktor, především z psychologických důvodů. Někteří zaměstnanci elektrárny však zůstali a pracovali dále na likvidaci, zajištění a pozorování elektrárny.

/Katulda/