Rafael Santi (6. dubna 1483 – 6. dubna 1520) – italský malíř a architekt období vrcholné renesance. Už včera jsme si mohli připomenout jeho narození a zároveň také úmrtí.
Malý Rafael nejspíš zdědil nadání po svém otci, který byl také malířem na urbinském dvoře, kde bylo centrum kultury. Umělci zde byli štědře podporováni, pracovali zde významní italští malíři. Malý Rafael se od nich od svého mládí mohl učit, k rozvoji jeho nadání přispěla i práce v malířském atelieru mistra Pietra Perugina. Po smrti matky a později i otce byl jako jedenáctiletý svěřený do péče svého strýce, který byl knězem. Stále rozvíjel své nadání, proto se o něm už ve věku 18 let mluví jako o mistrovi.
Později odešel do Florencie (1504), aby zde téměř čtyři roky studoval práce Leonarda da Vinci a Michelangela. Jemné elegantní linie Perugrina později nahradil pod vlivem zejména Fra Bartolomea robustnějšími formami, a tak zásadně změnil svůj styl.
Jako pětadvacetiletý se dostal do Říma do služeb papeže Julia a později jeho nástupce Lva X., portréty obou papežů patří mezi jeho nejzdařilejší.
I po mnoha přestavbách je stále zřetelná jeho tvorba ve Vatikánu, kde byl jmenován jako hlavní architekt baziliky sv. Petra (1514), o rok později pak jako správce antických sbírek Vatikánského muzea. Z této doby pochází také jeho nejslavnější obraz Sixtinská madona, který dnes můžeme najít v galerii v Drážďanech.
Je pravděpodobné, že Rafael nikdy nespatřil konečný výsledek jedné z nejdůležitějších objednávek papeže. Jednalo se o sérii deseti gobelínů se scénami ze života sv. Pavla a sv. Petra pro Sixtinskou kapli. Gobelíny byly tkány v dílně v Bruselu a do Říma byly dodány v letech 1519 a 1520.
Rafael zemřel v den svých 38. narozenin, pohřben byl v rodném Urbinu, r. 1759 však byly jeho ostatky přeneseny do římského Pantheonu.
Použitá literatura:
Beckettová Wendy, Toulky světem malířství, Praha 2002
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.