Kouzelník z Fiume

Zítra uplyne sto let od narození mučedníka a génia boje proti holokaustu, Giovanni Palatucciho (1909-1945).

Giovanni Palatucci se narodil 31. května 1909 v Montelle, v rodině, která byla tradičně pevnou oporou katolické církve. Byl hluboce zbožný a velmi nadaný, vystudoval práva na Turínské univerzitě a po čtyřech letech právnické praxe se stal policejním úředníkem. Po krátkém působení v Janově byl přidělen do města Fiume (dnes Rijeka v Chorvatsku). Zde se záhy stal šéfem cizineckého oddělení.

V roce 1938 vyhlásila Itálie pod tlakem Německa a navzdory ostrému nesouhlasu Svatého stolce rasové zákony. Postavení Židů se začalo zhoršovat, navíc po propuknutí války se začali shromažďovat židovští uprchlíci v utečeneckých táborech rozesetých okolo Fiume. Itálie sice na jedné straně odolávala tlaku Německa na to, aby mu předala své židovské obyvatele, nicméně zpravidla souhlasila s tím, že utečenci ze zemí kontrolovaných Němci mají být Třetí říši vydáváni. Palatucci byl z titulu svých funkcí jiné zodpovědný za dohled nad utečeneckými tábory, registrací uprchlíků a registrací židovského obyvatelstva v oblasti .

Říci, že se Palatuccimu do registrace Židů nechtělo, by bylo až příliš eufemické. Nenáviděl rasové zákony a hnusilo se mu pomyšlení, že by měl pomáhat zvěrstvům na Židech páchaných. Měl o své práci úplně jinou představu a jelikož byl člověkem odvážným a geniálním, dokázal ji uskutečnit. Spolu se svými dvěma strýci, Giuseppem Mariou, biskupem z Campagna, a Alfonsem, provinciálem františkánů v Apulii, vytvořil velkolepý rodinný podnik, který v průběhu druhé světové války zachránil tisíce Židů.

Palatucci využil své pozice a několika podobně naladěných podřízených, aby začal evidenci uprchlíků a židovských obyvatel kreativně zpracovávat. Pod jeho rukama se z občanů okupovaných zemí stávali občané zemích neutrálních, Židé se měnili v čistokrevné árijce. Zároveň začal shromažďovat materiály evidující židovskou část obyvatelstva v oblasti. Oficiálně aby byly připraveny, až bude potřeba, ve skutečnosti je ovšem okamžitě likvidoval. V některých případech dokonce zfalšoval celé transporty uprchlíků: nechal je oficiálně deportovat do Německa, ovšem ve skutečnosti jejich cesta končila ve střední Itálii, kde je v uprchlických táborech a úkrytech, dozorovaných strýci a spřátelenými úředníky, evidovali pod falešnými doklady. Část financí na akci uhradil papež Pius XII.

Palatucci si později jako šéf policie také do své gesce vyhradil dohled nad akcemi proti Židům a později si zařídil, aby byl německým velením a fašistickými bojůvkami s předstihem informován o všech větších podnicích. Není třeba zdůrazňovat, že se poctivě staral o to, aby byl jejich výsledek co nejhubenější. Když v roce 1944, kdy už prakticky veškerou moc ve Fiume převzali němečtí okupanti, nabídl Palatuccimu jeho přítel, švýcarský konzul, vízum bez vyplněného jména a poradil mu, aby urychleně zmizel, protože jeho zatčení je otázkou dní (gestapo Palatucciho už nepokrytě sledovalo a dokonce prohledávalo jeho dům a kancelář), Palatucci odmítl s tím, že ještě může pár lidem pomoci. Vízum ale s díky přijal a předal je své židovské snoubence.

Giovanni Palatucci, který svou činností vyfoukl gestapu přes 5 tisíc Židů, byl zatčen v září 1944 a odsouzen k smrti. Rozsudek byl posléze na nátlak jeho přátel a známých z vysokých vrstev italské společnosti a církevních a diplomatických kruhů změněn na deportaci do koncentračního tábora v Dachau, kde jako vězeň č. 117 826 zemřel 10. února 1945, krátce před svobozením tábora. Téměř jistě měl v dokladech připsáno RU i ABC ("návrat nežádoucí" a "zastřelit při přiblížení fronty"), podle různých zdrojů zemřel buďto na podvýživu, nebo byl zastřelen dozorci.

V roce 1990 byl Palatucci prohlášen spravedlivým mezi národy, v roce 2002 byl otevřen proces jeho svatořečení.