Antoine de Saint - Exupéry

30. 6. 2009 0:00
Rubrika: Nezařazené

Už včera se roku 1900 v Lyonu narodil francouzský spisovatel a letec Antoine Marie Roger de Saint-Exupéry.


 

Hrabě Jean de Saint-Exupéry byl inspektorem pojišťovny v Lyonu, kde se seznámil s Marií de Fonscolombe. 29. 6. 1900 se jim narodil syn Antoine. Otec brzy zemřel, matka se snažila, aby měly děti šťastné dětství a bydlela s nimi na zámku u jejích rodičů a u její pratety. Na šťastné chvíle, které zde prožil, vzpomínal Antoine celý svůj život. Pro jeho modré oči a blond vlasy mu jako malému říkali „Král Sluníčko“.


Už od dětství psal básně a obdivoval piloty. Roku 1916 studoval společně s bratrem ve Švýcarsku, Antoine zde složil maturitu. V Paříži se pak připravoval na složení zkoušek na námořní akademii, nicméně to se mu nepodařilo, a tak se spíše z nouze zapsal na architekturu. Díky své příbuzné se dostal do kontaktu se spisovatelskou komunitou a také se seznámil a zasnoubil s Louisou Vilmorinovou.


Na vlastní žádost byl na vojenské službě přidělen k letectvu, získal diplom civilního i vojenského pilota, ale už r. 1923 byl těžce zraněn při nehodě. Protože si Louisa nepřála, aby se vrátil k létání, došlo k jejich rozchodu.

Nějaký čas se živil jako obchodní zástupce automobilové firmy, r. 1926 debutoval svou povídkou Letec. Letectví se věnoval celý život, podnikl četné cesty po celém světě, o kterých přednášel a psal reportáže.


Byl jmenován velitelem stanice na západním pobřeží Afriky, kde svou velkorysou povahou zmírnil napjaté vztahy se Španěli (odtud čerpal pro své dílo Kurýr na jih – nebo také Pošta na jih). Zkušenosti při hledání kamaráda, který se ztratil při přeletu And, vypsal v knize Země lidí.


Roku 1931 se oženil s Consuelou Suncin de Sandoval; téhož roku vyšla jeho další kniha – Noční let – a Saint-Exupéry byl jmenován Rytířem Čestné legie.


Přestože lékaři prohlásili, že je po havárii v Guatemale neschopný válečných letů, on sám si prosadil, aby mohl do druhé světové války nastoupit jako aktivní letec. Roku 1942 vyšlo další dílo – Válečný pilot. Kniha měla především v anglickém vydání velký úspěch, Francouzi mu ale zazlívali, že nesouhlasil s de Gaullem a svým rozhlasovým projevem si proti sobě poštval většinu Francouzů v emigraci.


Kromě díla Dopis rukojmímu mu roku 1943 vyšla především jeho nádherná filozofická pohádka Malý princ, kterou věnoval své manželce.


31. 7. 1944 vzlétl z Korsiky k letu nad Francií, ze kterého se už ale nikdy nevrátil. Mnoho let se diskutovalo, jak a kde vlastně zemřel (jako místo úmrtí se uvádí Středozemní moře). Bývalý stíhač německé luftwaffe Horst Rippert později tvrdil, že jej sestřelil právě on, jeho tvrzení ale nikdy nebylo dostatečně dokázáno.


Posmrtně (1948) byla vydána jeho poslední nedokončená próza – Citadela.

 

„Dobrý den,“ pozdravil malý princ.
„Dobrý den,“ řekl obchodník.
Byl to obchodník se znamenitými pilulkami utišujícími žízeň. Když člověk polkne jednu týdně, nemusí už pít.
„Proč to prodáváš?“ zeptal se malý princ.
„Je to velká úspora času,“ odpověděl obchodník. „Znalci to vypočítali. Ušetří se padesát tři minuty za týden.“
„A co se udělá s těmito padesáti třemi minutami?“
„Co kdo chce…“
Kdybych já měl padesát tři minuty nazbyt, řekl si malý princ, šel bych docela pomaloučku ke studánce…


http://www.spisovatele.cz/antoine-de-saint-exupery

Antoine de Saint-Exupéry - Malý princ, Praha 1994

/Katulda/

Sdílet

Komentáře

alveryon cítím se blbě, ale mě se to nelíbí, v citadele obhajuje popravy a násilí,v princi je východiskem smrt..nebo to nechápu<br />
jistě skvělý letec, odvážný, vytrvalý....

Vrzalik Teď čtu Citadelu. Skvělá knížka! Všem na Signálech doporučuju. Nemusí se číst od začátku až do konce. Jsou to filozofické úvahy o smyslu života, přátelství, lásce a Bohu. Je pro mě takovou druhou Biblí. Exupéry forever!

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Tento blog je součástí s.magazínu, který připravuje Redakce signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Ondřej Válka