17. července 1453 skončila bitvou u Castillonu Stoletá válka
Stoletá válka - konflikt mezi Anglií a Francií, jejíž příčinou byl spor o nadvládu ve Flandrech a jihozápadní Francii a záminkou neuznání nástupnictví Eduarda III. na francouzský trůn - proběhla v letech 1337–1453. Skončila bitvou u Castillonu, kdy byla definitivně poražena Anglie.
V prvních letech stoleté války měli Angličané především zájem o zachování a upevnění svého obchodního postavení ve Flandrech a udržení svých držav v jihozápadní Francii, a tomu přizpůsobili i své strategie a spojence - Flandry.
Pak však na francouzský trůn v roce 1364 nastoupil Karel V. a Francouzi změnili svou taktiku - pod vedením schopného vojáka Bertranda du Guesclin vedli malou válku, bránili města a velkým bitvám se opatrně vyhýbali. Tento způsob se jim vyplatil a v roce 1380 zůstaly v anglické moci už jen Bayonne, Bordeaux, Brest, Cherbourg a Calais.
Ve třetí etapě války vstoupila do bojů selská dívka Johanka z Arcu: V roce 1428 obléhal vévoda z Bedforduse svými vojsky Orléans, poslední většinu vojenskou pozici francouzských sil, kde byl velitelem známý Dunois. Francouzi se ubránili do příchodu posil, vedených Johankou. V roce 1429 se jí podařilo Orléans osvobodit, čímž si získala svoje „bojové“ jméno, Panna Orleánská. Po osvobození města Orléans a porážce Angličanů u měst Pataye a Jargeau nastal obrat ve válce. Vysoká šlechta však záviděla Janě z Arku její postavení a překáželo jí, že spásu Francii přineslo obyčejné děvče. Jana byla nakonec vyštvána z královského dvora a vrátila se zpět do boje. Při osvobozování Compiégne byla zajata Burgunďany a v roce 1431 byla v Rouenu upálena.
V roce 1435 bylo svoláno zasedání v městě Arras, na které se dostavili vyslanci skoro všech evropských států. Ke smíru však nedošlo a válka pokračovala dál. Pro Angličany ne už od desíti k pěti, ale spíše od pěti k nule. V roce 1453 prohráli bitvu u Castillonu a museli válečné akce přerušit (ve Francii zůstalo v jejich moci jedině přístavní město Calais s okolím a Normanské ostrovy). Tak skončila Stoletá válka a začala Válka růží...
Prameny:
http://royal-history.sweb.cz/stol.html
http://airborn.webz.cz/100yw.html
http://cs.wikipedia.org/wiki/Stolet%C3%A1_v%C3%A1lka
Z článku trčí díra v podobě chybějícího odstavce o tom, jak se od vítězného tažení Karla V. Moudrého dostala Francie k Orleansu. Tak alespoň velestručně: po Karlu V. Moudrém nastoupil Karel VI. Šílený. Jestli byl opravdu šílený, nevím, ale génius to rozhodně nebyl. Zvoral vše, co šlo, a k tomu nasvrch i něco z toho, co ani zvorat nešlo.
Karel VI. šílený skutečně byl - v záchvatu šílenství pobil několik členů vlastní družiny; odmítal se mýt; občas zapomínal, že je král a nepoznával členy vlastní rodiny. Mimo jiné trpěl představou, že je ze skla a mohl by se rozbít.<br />
K jeho dvoru putovali učenci, mniši, lidoví léčitelé a čarodějové, kteří se s vidinou bohaté odměny (marně) pokoušeli o léčbu.<br />
(Doporučuji knihu Martina Nejedlého Středověký mýtus o Meluzíně a rodová pověst Lucemburků)
@Podiven:<br />
Dobře, byl to regulérní šílenec, já sem se o tohle téma nikdy moc nezajímal, když tak až o jeho nsáledovníka. Každopádně je pochopitelné, že pod takovým vedením se těžko vede válka. Jinak v době Orleansu už samozřejmě vládl Karel VII.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.