Matka Káji a Márinky

Před 75 lety zemřela Marie Wagnerová, rozená Černá, autorka Káji Maříka a Řídících Márinky.

Když jsem býval malý, Kája Mařík patřil k mé oblíbené četbě. Přečetl jsem ho několikrát. A nejenže se za to ani nestydím, ale myslím si, že ta kniha je stále aktuální a vhodná jako dětská četba. Někteří si možná klepou na čelo a další omdlévají, ale je to prostě tak.

Samozřejmě, můžete tvrdit, že kniha je to naivní, schematická, sentimentální a propaguje zastaralou a poněkud naivní morálku. No, samozřejmě je to vpodstatě pravda, jen v tom posledním bodě bych se trochu hádal. ALE... Uvědomme si jednu věc. Kája Mařík je dětská literatura a všechny dobré knihy pro děti jsou takové.

Kája Mařík je, podobně jako foglarovky či flosofky, typickou výchovnou literaturou, která má děti nejen pobavit, ale též jim nenásilnou formou vštípit určité hodnoty. Oproti zde jmenovaným konkurentům má pro nás jednu výhodu, je to výchova katolická, která pevně zdůrazňuje víru v Boha a křesťanské hodnoty. Není divu, že komunisté tuto knihu zakázali.

Marie Wagnerová (1887-1934), autorka Káji Maříka a (trochu méně známé, leč též oblíbené) Řídících Márinky, jakož i dalších knih, to neměla v životě lehké. Manželství se jí nevyvedlo, s mužem, jehož povaha byla krutě poznamenána utrpením, které prožil v první světové válce, se nakonec rozvedla. Děti s ním neměla, zbytek života strávila jako hudebnice, varhanice, hospodyně na faře a vůbec pevná opora farnosti. A samozřejmě, spisovatelka.

Její dílo se stalo už za jejího života oblíbeným i nenáviděným. Už za první republiky, za jejího života, bylo zuřivě napadáno a haněno ze strany antiklerikálů, kteří velmi dobře chápali jeho smysl a intuitivně cítili, že je to dílo v tomto bodě docela povedené. Přežilo dodnes a její duchovní děti ještě stále baví dětské čtenáře, jakož i postarší čtenáře, vzpomínajcí na dětství. Díky velké autorce za to!