Včera jsme si mohli připomenout narození českého spisovatele, prozaika, básníka a dramatika Františka Křeliny.
František Křelina se narodil 26. července 1903 v Podhradí u Jičína.
Vystudoval Učitelský ústav v Jičína a poté působil jako učitel v Českém Dubu. Poté, co Němci obsadili Sudety (1939), odešel do Prahy. Tady společně s Josefem Knapem a Jaroslavem Durychem připravoval výzvu českých spisovatelů k lidu, ta ale nakonec neprošla cenzurou.
Od r. 1947 pracoval v nově osídlených pohraničních oblastech jako učitel, krátce učil např. v Žatci, potom se ale vrátil do Prahy, kde byl 24. srpna 1951 zatčen za protistátní činnost katolických spisovatelů a měl strávit dvanáct let ve vězení. Ve stejném vykonstruovaném procesu byli odsouzeni také další, např. Josef Knap, Jan Zahradníček, Bedřich Fučík, Zdeněk Kalista, Ladislav Kuncíř nebo Ladislav Jehlička. 10. května 1960 byl amnestován.
Pracoval dál jako stavební dělník v Praze a znovu se věnoval literární tvorbě – jeho články vycházely v Zemědělských novinách a Lidové demokracii. R. 1967 byl plně rehabilitován.
R. 1936 získal státní ocenění a r. 1938 cenu České akademie věd a umění.
František Křelina je považován za ruralistu, ale ruralismus v jeho díle převládal pouze v období jeho rané tvorby, později se orientoval katolicky. K nejznámějším dílům patří např. Hlas kořenů, Hlas na poušti nebo Jalovčí stráně. Jako oslava sv. Anežky české vzniklo dílo Dcera královská, blahoslavená Anežka česká.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.