Učitelka nauky o smíru - sv. Veronika Giuliani

9. 7. 2009 0:00
Rubrika: Nezařazené

Kapucínská řeholnice, svědomitá a horlivá. S pokorou a klidem snášela všechny zkoušky, její stigmata byla oficiálně uznána až po několika letech.


Narodila se 27. 12. 1660 v Mercatellu nad Metaurou ve střední Itálii do skrovné rodiny jako nejmladší ze sedmi dětí. Při křtu přijala jméno Voršila. Jako dítě byla velmi tvrdohlavá a prchlivá, ale už jako tříletá začala žít s vědomím Boží přítomnosti.
Brzy jí zemřela matka. Společně se sestrou Louisou přijala svátost biřmování a až tři roky poté přijala první sv. přijímání. V té době žila společně s otcem v Palaisance, kde získal místo na finančním úřadě, jako jedenáctiletá se ale vrátila do Mercatellu, kde bydlela u svého strýce. Tehdy začíná Voršila s vnitřní modlitbou a začíná uvažovat o řeholním povolání. To ale nebylo to jednoduché, otec měl totiž plány na její provdání.
Roku 1677 skutečně odchází do kapucínského kláštera. 28. 10. přijala řeholní roucho a s ním řeholní jméno Veronika. O rok později pak složila řeholní sliby. Brzy měla první vytržení mysli a prožívala vnitřní zkoušky i odpor okolí.
V klášteře žila jako pokorná služebnice všech. Toužila podobat se Kristu ukřižovanému. Konala asketické skutky, v srdci nesla a cítila tíhu Kristova kříže. Kromě bolestí a křížů jí Bůh udělil také stigmata, bolestivé rány na rukou a nohou, tedy viditelné znaky Kristova utrpení.
To už ale asi bylo pro její okolí příliš a představená na ni poslala žalobu Svatému Oficiu. Roku 1698 byla proto Veronika vyloučena z volební kapituly komunity a sesazena z úřadu novicmistrové. Na církevní příkaz byla podrobena až nelidským zkouškám, mnozí s ní zacházeli jako s podvodnicí. Její viditelné rány se ale nedaly ukrýt. V březnu 1716 byly zákazy odvolány a hned 5. 4. byla zvolena abatyší.
17. 9. 1726 jí naposledy krvácela stigmata, za necelý rok později ochrnula a po 33 dnech za svítání vydechla naposledy.
Papež Pius VII. ji 17. 6. 1804 prohlásil za blahořečenou, 26. 5, 1839 ji pak papež Řehoř XVI. svatořečil.
„Tou nejlepší touhou, jakou můžeme mít, je touha činit Boží vůli.“

Bože, ty jsi svatou pannu Veroniku učinil obdivuhodnou ranami utrpení tvého Syna, které jsi vtiskl do jejího těla; dej nám, ať se stále více podobáme Kristu ukřižovanému, abychom se radovali, až se zjeví ve své slávě. (závěrečná modlitba z breviáře)


http://catholica.cz/
http://www.kapucini.cz
http://www.katolik.wz.sk

/Katulda/

Sdílet

Komentáře

Dana Kopečková (DaTerFa) Tak o téhle světici jsem ještě nic nevěděla. :-)<br />
<br />
"Bože, dej nám, ať se stále více podobáme Kristu ukřižovanému, abychom se radovali, až se zjeví ve své slávě."

Neuš Taky jsem o ní neslyšela, až dneska na Mši u františkánů, takže mě těší, že jsem si tu o ní mohla přečíst víc.

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Tento blog je součástí s.magazínu, který připravuje Redakce signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Ondřej Válka