15. července 1823 zničil baziliku sv. Pavla za hradbami v Římě oheň. Tento chrám ze 4. století odolal v průběhu staletí odolal zemetřesení - přírodní katastrofě - ale nepřežil lidskou nedbalost.
Bazilika sv. Pavla za hradbami (italsky Basilica di San Paolo fuori le mura) je jednou ze čtyř římských patriarchálních bazilik. Ve 4. století byl nad hrobem apoštola Pavla (vně městských hradeb) pod patronátem císaře Konstantina I. vystavěn kostelík, který byl vysvěcen 18. listopadu 324. Císař Valentinián I. jej rozšířil, císařové Valentinián II., Theodosius a Arcadius jej zbořili a postavili velkou basiliku, jejímž architektem byl Cyriades. Podle nápisu na triumfálním oblouku byla vysvěcena roku 390 Sirciem, a dokončena roku 395 za císaře Honoria. Jelikož byla vedle sv. Pavla zasvěcena také svatým Taurinovi a Herculanovi, mučedníkům z Ostie, říkalo se jí v pátém století basilica trium Dominorum (=basilika tří pánů).
Jelikož leží vně aureliánskách hradeb, byla basilika poškozena během saracénských vpádů v 9. století. Papež Jan VIII. proto poté basiliku, klášter a příbytky venkovanů opevnil a vytvořil tak město Joannispolis. Pevnost obrany prošla zkouškou v letech 1083 - 1084, kdy hradby odolaly několika útokům císaře Jindřicha IV. Další pohroma udeřila roku 1349, kdy zemětřesení zničilo zvonici a část portikulu - škody nechal opravit papež Klement VI. Významné opravy začaly za papeže Bonifáce IX. poté, co umožnil, aby byly na opravy využity všechny dary, které kostel obdržel. Papež Martin V. v díle pokračoval a práce ještě zesílily pod vedením rektora basiliky Gabriele Condulmera, později papeže Evžena IV. Roku 1653 navrhl Francesco Borromini projekt celkové rekonstrukce kostela, pro nedostatek peněz však byla za papeže Klementa X. jen vyměněna střecha.
Vinou nedbalosti dělníka, který opravoval olověnou střechu, vypukl 15. července 1823 požár, který basiliku (jež jako jediná mezi římskými kostely si po 1435 let uchovávala svůj původní charakter) téměř zcela zničil. Říká se, že velmi nemocný papež Pius VII., který zemřel 20. srpna toho roku se nikdy nedozvěděl, co se stalo a to na základě rad jeho nejspolehlivějších druhů, jako byl státní sekretář kardinál Conslavi.
Papež Lev XII. (zvolený 18. listopadu 1823) rozhodl, že místo zbudování kostela v modernějším slohu obnoví basiliku v její původní kráse. Architektem, který práce na stavbě nové basiliky řídil, byl Pasquale Belli, jeho asistenty byli Salvi, Paccagnini a Andrea Alippi. Práce začaly po organizování sbírek roku 1826 a na obnovu basiliky přispěl celý svět. Nově byla basilika vysvěcena roku 1855 za přítomnosti papeže Pia IX. Dnes basiliku sv. Pavla za hradbami navštěvují mnozí poutníci i turisté a je opravdovým pokladem v polích.
Prameny:
internetová encyklopedie
data dne
/Clara/
Jsem svědkem toho, že je bazilika stále pěkná "dáma" mezi ostatními.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.