Okupace Československa

20.srpna kolem půlnoci překročila vojska Sovětského svazu, Polské lidové republiky, Maďarské lidové republiky a Německé demokratické republiky hranice Československé socialistické republiky. Tak hlásil Československý rozhlas celému státu den nato do éteru a vše nasvědčovalo tomu, že "socialismus s lidskou tváří" nemá v komunistickém bloku východní Evropy místo.

---

 

Nám všem je dnes známý tento den a téměř každý se musel učit nazpaměť v hodinách dějepisu o tom, jak k nám přijeli v 68mém Rusové a tentokrát namísto vděku a květin v ulicích tekla krev.

Když se podíváme na opačnou stranu barikády - na sovětské vojáky, tak zjistíme, že mnohdy to byli mladí kluci v přibližném věkovém složení jako většina uživatelů portálu Signaly.cz. Měli své plány, chtěli si odkroutit svou vojenskou službu a jít zpět domů, namísto toho však museli jít "pomoci svým bratrům s kontrarevolucí, která měla do ČSSR přinést kapitalismus". O tom, jaká byla situace, může hodně říci následující příběh:

Hned druhý den okupace vyběhla z budovy ÚV ČSM na Gorkého náměstí mladá Anička Truhlářová společně s mnoha dalšími mladými lidmi s jednohlasým programem na obranu demorkatického socialismu. Tito mladí lidé se zakrátko jednohlasně shodli na tom zaslat pozdrav delegátům mimořádného XIV. sjezdu KSČ, který se měl ten den sejít v Praze. Anička byla společně s dalšími dvěma mladíky vybrána k úkolu přinést tento dopis přes neklidnou Prahu na ÚV KSČ. Po příchodu k budově výboru však zjistili, že vstupu dovnitř brání příslušníci sovětského vojska s několika tanky a bez členského průkazu  je odmítali pustit dovnitř. Náhle však spatřila někoho známého a nechtěla věřit svým očím .... Je to on, není to on? Před třemi roky byla na Ukrajině v pionýrském táboře. Zde navázala řadu přátelství s řadou sovětských pionýrů a také s jedním mladým vedoucím skupiny - Koljou. A teď Kolju uviděla na tanku...

Volala na něj.

Nejdřív vůbec nereagoval, ale po chvilce jej přeci jen přiměla ke komunikaci

"Koljo, co tady děláš?"

(s despektem odpovídá:) "Dostali jsme rozkaz. Přijeli jsme - jako ... přátelé ..."

"Jako přátelé? Vždyť střílíte na nás, stejně staré..."

"Já nestřílel," řekl rozhodně a upřímně.

"Co ti řekne Saša, tvoje sestra a má kamarádka, až přijdeš domů...?"

"Já mám čisté svědomí. Já nestřílel a střílet nebudu. Poslali nás sem. A rozkaz na vojně je rozkaz. Musíš ho splnit. Já nestřílel. Podívej se ..." Kojla ukazoval Aničce plný zásobník "Stříleli jiní. Zastřelil jste dvacetiletého chlapce. Uričtě vás měl rád. Ten chlapec, to byl první mrtvý, kterého jsem v životě viděla"

"Dostali jsme rozkaz. Je tu kontrarevoluce. Sám vidím, jak nám sovětským vojákům nadáváte."

"Jenže tu byl klid, než jste přijeli. Lidé vedli dialog o tom, jak vybudovat socialismus v našich podmínkách. U nás nelze budovat socialismus jako u vás v SSSR, protože vy jste velký stát a my jsme tak malí. Představ si, že by k vám do Kyjeva přijelo tolik vojáků jako k nám a usadili se jako kobylky před všemi úřady a okupovali je, tak byste také protestovali a nastal by zmatek, ne?"

"U nás není kontrarevoluce."

"Koljo, co je podle tebe kontrarevoluce?"

To je, to je... když se nesouhlasí s Leninem."

A Koljo, máš rád Stalina?"

"Ne, byl špatný."

" No vidíš a stejně špatný byl i Novotný, proto jsme jej sesadili a chtěli lepší stát."

"Já... já tomu nerozumím. Dostali jsem rozkaz, že máme jít bránit vaši zemi proti imperialistům."

"Neřekli vám pravdu!"

"Proč by nám lhali?"

"Nepřemýšlel jsi, proč tolik našich lidí říká, proč jste sem přijeli? To já bych se zbláznila... Pozdravuj Sašu, tátu a mámu a vyřiď, že jsem nešťastná pro to, co jste nám udělali..."

Kolja tuto situaci nemohl unést, seskočil z tanku a jako malé dítě utekl směrem ke vchodu ÚV KSČ. Zde chvíli postál a náhle po chvilce zvedl svůj kulomet a stiskl spousť. "Proč? Proč?'" zasténala Anička "Proč sebe? Vrazi, vrazi!"

Kolja zůstal ležet mrtev před vstupní halou ÚV KSČ.

 

Tak skončil mladík, který zemřel ve lži. Žijme proto v dnešní demokracii tak, abychom jednou na konci života toho nemuseli litovat či zmáčknout proti svému přesvědčení spousť....