Výbuch sopky Vesuv zničil r. 79 antické město Pompeje

Dnes si připomínáme smutné výročí 1930 let od chvíle, kdy vybuchla sopka Vesuv a za pomoci silného zemětřesení a horkého popela srovnala se zemí antická města Herculaneum, Stabiae a Pompeje. Pod vrstvou někdy až 6 metrů horkého popela neměl nikdo šanci přežít.

Pompeje byly podle ústní tradice založeny již Osky a později je o něm známo, že se jedná o město etruské. V 1.století, v posledních letech své existence, se již jednalo o bohaté kampánské venkovské město s dobře rozvinutou infrastrukturou.

Jedním z předznamenání hrozivého konce bylo první zemětřesení, které se událo již roku 63 AD. Samotný Vesuv nebyl již předtím historikům neznámý, v předchozím staletí (73 př. Kr.) právě na jeho úpatí vypuklo Spartakovo povstání.

Když Vesuv vybuchl, mnoho jeho obyvatel ani nevědělo, co se děje, neboť tehdejší znalosti vědy o vulkánech nebyly na dostatečné úrovni. Mnozí to brali za trest od bohů či jen nečekaný přírodní úkaz, který zakrátko odezní. A proto, ač měli na to zpočátku čas, neopustili své domovy a pokračovali ve svých denních činnostech.

Skutečná panika nastala až ve chvíli, kdy velké množství popela a síry, které se dostávalo ze sopky do atmosféry, zastínilo celou oblohu i slunce, takže nastala tma po celé oblasti. Následné výbuchy magmatu a vlny horkého popíllku, které za krátký čas dorazily přímo do města, hubily vše živé, neboť v tu chvíli již nabývaly teploty přes 200 °C.

O původních Pompejích, které zůstaly pohřbeny pod lávou a popelem, se pak po několik staletí nevědělo, neboť současné Pompeje jsou dnes na jiné straně, než ty původní. To pomohlo pozdějším archeologickým výzkumům, ale také zlatokopům, kteří pravidelně podnikali výpravy spojené s vykrádáním památek.

V dneska odkrytém městě si můžeme knoečně vybavit, jak vypadala tehdejší římská architektura. Dodnes se zde můžeme setkat se zachovalou čtvrtí skládající se z insul (něco na způsob našich bytovek), atriových a jiných veřejných domů, či vojenských kasáren nebo peristolového řeckého domu včetně zařízení.

Ač Vesuv zahubil množství lidských životů, udělal tím pro historické badatele velice dobrý skutek. Zachovalá městká infrastruktura, která byla zakonzervována v zemi,  dnes dokonale ukazuje velkolepost a kulturní život celého římského imperia před vpádem hunských vojsk ze severu.