Dnes slaví 85. narozeniny Jaroslav Škarvada, emeritní pomocný biskup pražský .
ThDr. Jaroslav Škarvada (* 14. září 1924) přišel na svět jako nečekané dítě poté, co se jeho rodiče rozhodli, že další děti už nechtějí. Rodiče byli věřící a doma se modlili, ale do kostela začali chodit až za války, když Jaroslavova otce nejprve zatklo a pak propustilo Gestapo. Jaroslav Škarvada složil maturitu na gymnáziu v roce 1943. Po zbytek války vykonával pomocné práce v Ústavu pro ochranu rostlin a souběžně navštěvoval přednášky neakademického semináře Studia catholica. V roce 1945 odešel do Říma, kde prošel českou papežskou kolejí Nepomucenum a studoval na Lateránské a Gregoriánské univerzitě.
Na kněze byl vysvěcen 12. března 1949. Politická situace v Československu mu znemožnila návrat do vlasti, proto nejprve pokračoval ve studiích a později působil jako kaplan v San Vito al Tagliamento v Benátsku. V letech 1955–1965 pak byl profesorem dogmatiky v regionálním semináři v Chieti. Od příjezdu kardinála Berana do Říma v r. 1965 až do jeho smrti v roce 1969 byl Škarvada jeho sekretářem a měl velký podíl na založení Českého náboženského střediska Velehrad v Římě.
Po kardinálově smrti byl v letech 1970–1991 spolupracovníkem vatikánského státního sekretariátu, a zároveň od roku 1968 působil jako koordinátor duchovní služby českých krajanů po celém světě. Jeho kontakty s emigranty nebyly zcela v souladu s východní politikou Vatikánu, to se ale změnilo s nástupem papeže Jana Pavla II. 18. prosince 1982 byl jmenován titulárním biskupem litomyšlským a pověřen pastorací českých krajanů ve světě , biskupské svěcení přijal od papeže Jana Pavla II. v bazilice svatého Petra 6. ledna 1983. Jako biskupské heslo si zvolil biblický verš Ut omnes unum sint („Aby všichni byli jedno“, Jan 17,21) Škarvadovy příspěvky se objevovaly v českém vysílání Vatikánského rozhlasu, Svobodné Evropy a Hlasu Ameriky.
Československo měl Škarvada příležitost navštívit krátce v roce 1967 na pohřeb otce. Znovu a trvale se vrátil do vlasti s koncem roku 1989, na pozvání kardinála Tomáška. Aktivně se účastnil dění v roce 1989, v listopadu se podílel na přípravách svatořečení Anežky České, setkal se s Václavem Havlem, sepsal pro papeže zprávu o dění v Československu a později mu předal pozvání již prezidenta Havla k návštěvě země.
28. srpna 1991 byl jmenován pražským pomocným biskupem. Od listopadu 1991 do února 2001 byl generálním vikářem pražské arcidiecéze. Od ledna 1993 do září 2002 byl proboštem Metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze. Úřadu biskupa byl na základě standardní žádosti po dosažení 75 let věku zproštěn 25. září 2002, některé biskupské úkony, například biřmování, vykonává z pozice emeritního biskupa příležitostně i nadále.
Během své služby získal mnoho ocenění a uznání, mimo jiné Řád TGM a titul čestného náčelníka kmene Chippewa.
A jak vidí biskup Škarvada stáří? Víte, pro mě stárnutí je přibližování se cíli. A ten cíl stojí za to. Ani oko nevidělo, ani ucho neslyšelo, ani do srdce lidského nevstoupilo to, co Bůh připravil těm, kdo ho milují. Já tomu věřím. A tak se docela těším na ten velký den, kdy se to na mně uskuteční. Není to hezký pohled do budoucnosti? (15. 12. 2003 pro čtenáře Víra.cz)
Další četba:
http://www.pastorace.cz/index.php?typ=texty&sel_char=O&sel_tema=158&sel_podtema=951&sel_text=3112
"ThDr. Jaroslav Škarvada (* 14. září 1924) přišel na svět jako nečekané dítě poté, co se jeho rodiče rozhodli, že další děti už nechtějí..."<br />
Inu, autor v sobě pro-life aktivistu nezapře... ;-) <br />
<br />
Jinak díky za článek (a nejen za tento...)
To je dílo Wikipedie, odkud jsem tu informaci převzal... :-)
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.