Antonín Cyril Stojan

30. 9. 2009 0:00
Rubrika: Nezařazené

Dnes si s jednodenním zpožděním připomeneme 76. výročí smrti "Tatíčka Stojana".

 


Antonín Cyril Stojan (1851-1923) se narodil 22. května v Beňově a pokřtěn byl v Horní Moštěnici. Světlo světa spatřila jedna z velkých osobností moravské katolické církve.

Stojan měl od počátku chatrné zdraví, nicméně to mu nebránilo, aby nejprve vedle studia a posléze i kněžských povinností neprovozoval i řadu dalších aktivit spojených s katolickými spolky a akcemi. Již jako kněz se stal vůdčí osobností sociálních podniků spojených s katolickou církví, později se navíc stal politikem: nejprve zasedal jako poslanec v Říšské radě, po rozpadu Rakouska-Uherska pak v československém Senátu.

Jeho aktivita se soustředila jednak na různé katolické sociální podniky, jednak na velká poutní místa v okolí. Po svém zvolení arcibiskupem v roce 1921 svoji činnost ještě zintenzívnil a spojil většinu sociálních spolků ze své diecéze do arcidiecézní charity. Podíl se i na vzniku brněnské diecézní charity a na rozvíjení spolupráce mezi charitami obou diecézí, pročež je považován za duchovního otce České katolické charity, která dnes všechny české diecézní charity zastřešuje. Jako arcibiskup se též zaměřil na obnovu velkých moravských poutních míst, Svatého Hostýna a především Velehradu.

I jako poslanec a později senátor se snažil zohledňovat sociální otázky a obětavě se staral o zájmy chudých lidí, kteří byli jeho kmenovými voliči. Příslovečná byla jeho laskavost a ochota obdarovávat chudé. Jednou se stalo, že se zaručil jednomu chudákovi za výrobu náhražky nosu a poté (sám chudák, který často zápasil i s tím, kde sehnat peníze na cestu do Vídně) vybíral do klobouku od kolegů poslanců na "český nos". Byl to machr - přispěli mu i zarytí němečtí nacionalisté.

O rozsahu jeho aktivit, jejichž součástí byla i rozsáhlá korespondence, svědčí i to, že měl na pravé ruce mozoly od pera. Když jako kněz přicházel na menší vesnice, postarší poštmistři si podávali žádosti o odchod do penze a stěžovali si, že je od razítkování jeho dopisů bolí ruce. Jeho rozepsanost však měla i stinné stránky - v pozdějším zralém věku jakožto arcibiskup dokázal napsat dopis, který posléze nebyl schopen přečíst ani on sám.

Pokud jde o pastorační a sociální činnost, byl extrémně úspěšný a získal si obrovskou oblibu mezi lidem, která přetrvala až do 21. století - dodnes je ještě mezi lidem vžitá a známá jeho přezdívka Tatíček Stojan a Moravané doufají v jeho kanonizaci. Jinou věcí je celkové hodnocení Stojana jako správce diecéze. To už je složitější: ve snaze o opravu a rozvoj obou zmíněných poutních míst a vytvoření dostatečně rozsáhlé a efektivní charitativní sítě dle mnohých hodně překročil rozumnou mez výdajů a přivedl do té doby finančně dobře si stojící arcidiecézi na pokraj úpadku.

Těm, kteří by se chtěli dovědět o arcibiskupu Stojanovi více, doporučuji jeho beletrizovaný životopis od Marie Holkové: Kdyby lásky neměl.

 

Sdílet

Komentáře

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Tento blog je součástí s.magazínu, který připravuje Redakce signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Ondřej Válka