Před 255 lety byl vysvěcen Sloup Nejsvětější Trojice, veliký monument katolické víry Olomoučanů a jedna z nejvýznamnějších barokních památek Evropy.
Stavby morových sloupů se rozšířily hlavně po Tridentském koncilu, jedná se tedy především o období baroka. Sloup v Olomouci byl navržen jako poděkování za ukončení moru, který byl na Moravě v letech 1714 – 1716, a zároveň měl sloužit jako monument katolické víry na Olomoucku a jako svědek bohatství a slávy města.
Děkovat za něj můžeme především místnímu kamenickému mistru Václavu Renderovi, který jeho stavbu navrhl a od r. 1716 řídil a financoval. Stihl vybudovat jen první patro sloupu, když zemřel, ve své poslední vůli věnoval veškerý svůj majetek na dostavbu velkolepého díla. Po Renderovi následovali coby hlavní budovatelé František Thoneck, Jan Václav Rokický, Augustin Scholtz a nakonec Jan Ignác Rokický, který těleso sloupu dokončil. Stavba a doplňování sochařské výzdoby pokračovaly až do r. 1754, sochy tvořil nejprve Filip Sattler, po jeho smrti jej nahradil Ondřej Zahner ,a když i ten zemřel, čest dokončení a doladění sousoší připadla Šimonu Forstnerovi.
Sloup vysoký 32,2 m je nejvyšším sousoším v České republice, ve spodní části třípatrové základny je ukryta kaple. Součástí sloupu je osmnáct soch světců, dvanáct světlonošů, šest reliéfů, sousoší Nanebevzetí Panny Marie a vrcholové sousoší Nejsvětější Trojice. Zajímavé je, že mezi světci druhého patra se nachází i socha sv. Jana Sarkandera, který ovšem v době dokončení a vysvěcení sloupu nebyl oficiálně ještě ani blahoslaven - krásný doklad úcty, které se tento mučedník zpovědního tajemství mezi Olomoučany těšil.
Sloup byl 9. září 1754 vysvěcen kardinálem Troyerem, přítomna byla také Marie Terezie a její manžel František I. Lotrinský. Čtyři roky poté byla Olomouc obléhána pruskou armádou a sloup Nejsvětější Trojice byl zasažen několika koulemi. Olomoučtí občané nemysleli na hrozící nebezpečí a šli prosit pruského generála, ale byl sloup ušetřen; generál jejich přání vyhověl. Sloup byl brzy opraven a do jeho dříku byla vsazena pozlacená napodobenina dělové koule.
Dnes je sloup památkou známou v celém světě, r. 2000 byl zapsán na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Zajímavostí je, že jej můžeme najít zobrazený např. na poštovní známce ČR z r. 2002.
Sepsali Katulda a Cinik
Sloup je krásný a víte, že dřív byl celý bílý?;-)
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.