Oskar Schindler

Před 35 lety zemřel Oskar Schindler, sudetoněmecký podnikatel a spravedlivý mezi národy.

Oskar Schindler (* 28. dubna 1908 ve Svitavách, + 9. října 1974 v Hildesheimu) je zajímavou a kontroverzní postavou. Poměrně povrchní člověk a nepříliš schopný (zato o to bezohlednější) podnikatel prošel Sudetoněmeckou stranou a později NSDAP, nějakou dobu špehoval v Československu pro německou rozvědku, za což strávil nějakou dobu ve vězení, propuštěn byl po uzavření Mnichovské dohody. Nacisté na něj nezapomněli a nechali ho v Polsku kořistit z arizovaného majetku a v získané továrně mu povolili zaměstnat Židy (přesnější označení pro postavení židovských zaměstnanců by ovšem bylo otroctví). Schindlerovi je nutno přiznat, že své bezohledné kořistění z židovských dělníků postupně omezil a zajistil jim důstojnější podmínky.

Je možné, ža ani to nebylo zcela nezištné, ti zámožnější z nich si patrně toto zlepšení "koupili" ze svého ukrytého majetku. Každopádně se Židy bylo postupně zacházeno lépe a Schindler je bránil před represáliemi. Pokud byl některý z dělníků ztýrán či zabit, Schindler si stěžoval u zodpovědných úřadů či důstojníků a požadoval finanční náhradu za ztrátu "kvalifikované pracovní síly". Jelikož pracoval pro armádu a měl přátele na vlivných místech, jeho žádostem bylo popřáváno sluchu a vojáci se brzy naučili "jeho Židům" vyhýbat. Schindler jim postupně zařídil přestěhování z krakovského ghetta do tábora vedle své továrny a v roce 1944 je pak přemístil k továrně v Brněnci, kde přijal též nemalé množství Židů z pochodů smrti. Těchto přesunů a dalších "přimhouření očí úřadů" docílil rozsáhlými úplatky, není však zcela jasné, jaký byl zdroj peněz pro tyto transakce, podle skeptiků drtivá většina pocházela z prostředků a majetku samotných Židů a Schindler si pro sebe nechával za zprostředkování tučnou provizi.

Schindler nepochybně zachránil či pomohl zachránit před holokaustem asi 1100 Židů. Zda se tak stalo z čirého altruismu, nebo zda se na tom snažil vydělat (a zda na tom opravdu vydělal), je otázkou, na kterou by mohl odpovědět pouze on sám. Každopádně se stal jedním z nejznámějších spravedlivých mezi národy, zvěčněný velmi idealizovaným románem a posléze i slavným filmem Schindlerův seznam. Je to trochu nespravedlivé, neboť osobnosti jako Kossaková, Sendlerowá, Palatucci či Papandreou by si tuto poctu zasloužily spíše, riziko jimi podstupované bylo daleko větší. I tak je ale dobré Schindlera znát. Pokud vezmeme za pravdivé ty (pravděpodobnější) lepší scénáře, můžeme ho považovat za důkaz, že i na první pohled velmi nedokonalí lidé se zmohou na to činit velké a dobré věci.