Sv. Terezie z Avily

Dnes si připomínáme památku panny, mystičky, reformátorky řehole a učitelky církve, výjimečné světice, svaté Terezie z Avily.

Narodila se 28.března 1515 v Avile ve středním Španělsku. Terezie de Cepéda y Ahumada pocházela z dobré rodiny. Ale ve 14 letech jí zemřela matka a otec ji dal na vychování k sestrám augustiniánkám. Po vstupu do karmelitského kláštera (proti otcově vůli)
ve svém rodném městě prožívala období vážného onemocnění a neklidu. V roce 1537 složila řeholní sliby. Klášter, do něhož vstoupila, byl bohatý a řeholnice nebyly nijak omezovány ve styku s vnějším světem. Terezie se po svém uzdravení hodně stýkala s lidmi, kteří za ní přicházeli, a to všechno ji odvádělo od rozjímání. V roce 1557 se na základě mystického zážitku před obrazem ukřižovaného Spasitele rozhodla vyloučit ze svého života všechno, co by ji odvádělo od spojení s Bohem.

„Lidé této země vyjadřují svou lásku růžemi. Pán však posílá jako znamení své lásky trny.“

Často upadala do extází, které ji naplňovaly pocitem štěstí. Nejznámější z nich je mystické probodení srdce, které ji zaplavilo ohněm nadpřirozené lásky. Zkrátka začala žít životem hluboké vnitřní modlitby.

„Ať mě nic nezneklidňuje, ať mě nic nenahání strach. Všechno pomíjí. Bůh se nemění. Trpělivostí se dosáhne všeho. Kdo má Boha, tomu nic nechybí. Bůh sám stačí.“

Toužila také po návratu k původní řeholi s přísnou klauzurou. Po založení prvního reformovaného kláštera „bosých“ karmelitek zakládala další a po setkání se svatým Janem od Kříže dávala podnět k zakládání mužské větve řádu. Komunity musely být malé, chudé, od jejich členek byla vyžadována přísná kázeň a součástí života byly každodenní meditace. V letech 1575-1579 se zdvihl proti reformním snahám velký odpor, nakonec však v roce 1580 papež Řehoř XIII. Schválil vznik oddělené řehole bosých karmelitánů. Její spisy se staly doslova školou modlitby (http://ikarmel.cz/knihy.php?styp=autori&pr=Terezie od Ježíše&jm=&x=22&y=11 ) Cesta k dokonalosti, kde popisuje život z modlitby, Hrad v nitru, kde povzbuzuje k hlubšímu vztahu s Bohem skrze modlitbu a celá řada dalších básní, spisů a dopisů.

„Branou do hradu je modlitba. Je tedy čiré bláznovství chtít přijít do nebe, aniž bychom předtím šli do sebe.“ (Hrad v nitru)

Zemřela v Albě de Tormes 4.října 1582, ale v důsledku právě začínající gregoriánské reformy kalendáře byl následující den 15.říjen.
Spolu se svatou Kateřinou Sienskou a svatou Terezií z Lisieux je zařazena mezi učitelky církve.
Tereziánská mystika, která se vyznačuje smyslem pro realitu duchovního života, silně ovlivnila duchovní vývoj své doby a měla velký vliv i na myšlení a tvorbu našich barokních náboženských autorů.


Zdroj: Donald Attwater; Slovník svatých, poznámka v breviáři

/Kikina/