Udílení Nobelových cen

Nobelova cena se uděluje každoročně od roku 1901 na základě poslední vůle švédského vědce a průmyslníka, Alfréda Nobela, vynálezce dynamitu.

Poprvé se předávání ceny konalo v roce 1901 ve Stockholmu, od roku 1902 se koná vždy 10. prosince, v den smrti Nobela. Cena za mír je udělována ve stejný den v Oslu.

Alfred Nobel ve své závěti napsal, že z jeho pozůstalosti mají být každoročně udělovány ceny za vynikající činy v pěti oblastech lidské činnosti:

•Nobelova cena za fyziku – udělována švédskou Královskou akademií věd
•Nobelova cena za chemii – udělována švédskou Královskou akademií věd
•Nobelova cena za fyziologii a medicínu – udělována institutem Karolinska
•Nobelova cena za literaturu – udělována Švédskou akademií
•Nobelova cena za mír – udělována komisí norského parlamentu


Každý držitel Nobelovy ceny dostává medaili, diplom a finanční odměnu, která činí 10 milionů švédských korun (cca 27 milionů českých korun). Původním cílem této částky bylo přispět na další výzkum a práci bez ohledu na finanční situaci.

Udělované medaile mají na líci portrét Alfreda Nobela s nápisem udávajícím roky jeho narození a smrti v latině: NAT-MDCCC XXXIII OB-MDCCC XCVI. Na rubu je motiv odpovídající příslušné ceně a nápis: Na „švédských“ cenách (fyzika, chemie, medicína, literatura) je nápis Inventas vitam juvat excoluisse per artes (vynálezy zlepšují život, jenž je zkrášlován uměním – citát z Vergiliovy Aeneidy), na ceně za mír je nápis Pro pace et fraternitate gentium (pro mír a bratrství mezi národy), na ceně za ekonomii je název ceny – Sveriges Riksbank till Alfred Nobels Minne 1968. Na každé medaili je také vyryto jméno držitele.

Diplomy jsou obvykle unikátní grafická díla, nemají jednotnou podobu, pouze text uvedený na nich se příliš nemění; „švédské“ ceny mají na diplomech stručné zdůvodnění, za co byla cena udělena.

Českými nositeli Nobelovy ceny jsou Jaroslav Heyrovský, který cenu převzal v roce 1959 za chemii a Jaroslav Seifert, v roce 1984 za literaturu.

/Kikina/