Caesar překročil říčku Rubikon

11. 1. 2010 0:00
Rubrika: Nezařazené

Včera jsme si mohli připomenout událost, kdy 10. března roku 49 před narozením Krista, překročil v tu chvíli již bývalý prokonzul Galie, jeden z římských triumvirů a hlavní vůdce římské armády v Galii, Gaius Julius Caesar, s jednou jedinou legií malou říčku Rubikon, která byla pomyslnou hranicí mezi Itálií a barbarským světem. Zahájil tím občanskou válku, která trvala celých pět let.


Caesarova situace v tu dobu nebyla zrovna radostná. Řešil v tu chvíli politické diléma, neboť jako významný politický činovník v tu dobu selhal právě díky tomu, že byl delší čas mimo Řím. Roku 55 byl jeho kolega z Triumvirátu Pompeius zvolen za římského konzula a Caesar, na kterého se i nadále vztahovali články z Prvního Triumvirátu směl ještě dalších pět let působit jako prokonzul v Galii.

Roku 50 mu však jeho mandát již zcela vypršel a Pompeius jej nabádal, aby rozpustil armádu v Galii a vrátil se do Říma. Pro Caesara však bylo nanejvýš podlé, že nesměl in absentia (v nepřítomnosti) kandidovat na nového konzula. Do Říma se mohl vrátit jedině jako občan, nikoliv jako politik, což znamenalo ztrátu imunity a zahájení trestního stíhání, kterému podle některých zdrojů hrozilo za některé přečiny, o kterých se již dále nehovoří. Marné byly také jeho pokusy o získání velení v některé jiné provincii a tak se rozhodl porušit stanovy římského práva a vyhlásit římskému Senátu válku.

Proto ve chvíli, kdy byl Pompeiem prohlášen za zrádce, zformoval armádu a v krátce po kalendách nového roku zaútočil. Vybral si k tomu nejostřejší podmínky, ale zvítězil. Obvykle bylo zvykem, že nejideálnějším čase pro zahájení vojenských operací byl první měsíc v roce (a tím byl podle tehdejšího kalendáře dnešní Březen - podle juliánského kalendáře Martius).

Senát, který měl oproti Caesarovi značnou vojenskou převahu postrádal mezi mnoha občany důvěry, neboť Caesar si svými vojenskými úspěchy získal v Římě velikou popularitu a přízeň všech, kteří na tom profitovali (Řím v tu dobu byl velkým překladištěm otroků, kteří sem směřovali jako dar pro obyvatelstvo a dalších jiných tehdy exotických věcí), nejvíc se však lidé těšili na očekávnou popravu galského vojevůdce Vercigentorixe, kterou Caesar zaslíbil jako součást svého triumfálního průvodu Římem.

Tak se stalo, že Caesar se zmocnil Itálie téměř bez boje, všechna města od severu hned, jakmile se dozvěděla o Caesarově postupu, mu již radostně otevírala brány a vítala ho. Všem senátorům a Caesarovým odpůrcům včetně Pompeia, který se chtěl stát neomezeným vládcem Říma pak nezbylo nic jiného než z Říma uprchnout. Pompeiovi se to podařilo přes Řecko do Egypta, ale tady se mu politické ochrany moc nedostalo - římští vyslanci, kteří jej měli uvítat na břehu Egypta mu setnuli hlavu.

Po příchodu do Říma byl Caesar ustanoven diktátorem společně s Marcem Antoniem jako velitelem jízdy. Když Caesar přijel do Egypta, mohl pronést již jen své "Veni, vidi, vici" (přišel jsem, viděl jsem, zvítězil jsem) po bojích s pontským králem Fantakem, který ohrožoval římské provincie v Malé Asii a  následně  v bitvě u Hapsu (Afrika) r. 46 př. Kr. přemohl poslední republikánská vojska a zbavil se tím Metella Scipiona, který v bitvě padnul, a Cata, který poté, co se dozvěděl o porážce spáchal sebevraždu, protože nechtěl být vydán do Caesarových rukou.

Občanská válka skončila roku 45, kdy v bitvě u Mundy (Hispanie), Caesar porazil poslední zbývající Republikány spolu s Pompeiovi syny Gnaem Pompeiem a Pompeiem Sextem.

Dodnes se traduje, že při překračování Rubikonu Caesar pronesl výrok "alea iacta est," což doslovně znamená nechť je kostka hozena, po našem "Kostky jsou hozeny."

Sdílet

Komentáře

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Tento blog je součástí s.magazínu, který připravuje Redakce signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Ondřej Válka