Jakub Deml

10. 2. 2010 0:41
Rubrika: Nezařazené

Dnes si připomínáme úmrtí Jakuba Demla, esejisty, prozaika a básníka, který je mnohými považován za předchůdce surrealismu.


Skončila bitva, boj u konce.  
Chvěju se o nohy, o ruce,  
chraň mi je tady, Bože všehomíra!  
Já obracím se v nebesklon –  
ó srdce, ve svůj dóm,  
ó duše ty má sirá!  

Jakub Deml se narodil v roce 1878 a zemřel roku 1961. Pocházel z rodiny rolníka a kupce. Vystudoval gymnázium v Třebíči a později i bohoslovecký seminář v Brně. Roku 1902 byl vysvětcen na kněze, o pár let později ale Deml zažádal o dočasné zbavení kněžských povinností ze zdravotních důvodů, čemuž bylo nakonec biskupem vyhověno. 

Deml proti sobě pobouřil mnoho církevních představitelů, a to například svým odporem ke klerikalismu. Jeho tvrdá a přímá slova byla trnem v očích i dalším. Za jeho života se jeho dílo velké popularitě netěšilo a nebylo kladně přijímáno. Čelil mnohým zákazům své činnosti.

Deml má ve svých dílech často blízko k expresionismu a existencionalismu. Jeho díla obsahují velmi pestré slovesné žánry. V díle je patrná autorova jistá vnitřní rozeklanost. Mezi jeho velké obdivovatele se řadil například Vítězslav Nezval.

A na nikoho ze živých  
tu nemyslím, už nesmím, ano,  
na to je u nás, u mrtvých, až příliš dbáno,  
zde nezní ani pláč, ani smích.  

A jaký smysl by v tom byl? Což ho má  
tahle má píseň v podzemí? –  
Což vím, zda já jsem já  
a jaký člověk vůbec je, či býti má  
na tomto území –  
Já usínám, jdu domů zpátky,  
klíčku mé smrti sladký,  
buď požehnán!  
O hříchu kázali, o odpuštění vin,  
já všecko zapomněl a vše, co vím,  
je pouze to a dost,  
že v zemi ležím, kůže, kost,  
a že si zpívám v tuto hluš.  
Jinak jsem všeho prostý už,  
i duše prost.  

Mít aspoň dceru nebo syna,  
byl by tu řetěz, který spíná  
živé i mrtvé bez hranic,  
a mně, vyděděnci odevšad,  
mohlo by se přec jen zdát,  
že nechybí mi nic.  
Chybí mi kdeco:  
chci-li něco,  
vždy to dopadne,  
jako bych nechtěl vůbec nic, –  
strašné je toto: Kdo, kdy a kde?  

 

Odkazy:

http://www.spisovatele.cz/jakub-deml

http://cs.wikipedia.org/wiki/Jakub_Deml

http://www.deml.cz/

Sdílet

Komentáře

Podiven "Jeho tvrdá a přímá slova byla trnem v očích i dalším. Za jeho života se jeho dílo velké popularitě netěšilo a nebylo kladně přijímáno. Čelil mnohým zákazům své činnosti...."<br />
<br />
Kde se asi inspiroval Jacques? Myslím, že Deml by se na signálech ani neohřál...

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Tento blog je součástí s.magazínu, který připravuje Redakce signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Ondřej Válka