Olbram Zoubek

Olbram Zoubek, český sochař, se narodil 21. dubna 1926 v Praze

Při výběru křestního jména byli rodiče ovlivněni novelou o biskupovi z pražského rodu Olbramů.  Od sexty navštěvoval nepovinné modelování u profesora Miroslava Kužela. V době druhé světové války byl v letech 1944-1945 totálně nasazen v podniku Wegena v Praze na Letné. Ve dnech 5. až 11. května 1945 se aktivně účastnil Pražského povstání.

Hlásil se na AVU v Praze, ale nebyl přijat, proto absolvoval kamenosochařskou praxi u sochaře Otakara Velínského v Praze. V letech 1945-1952, po úspěšném složení zkoušek, studoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové u profesora Josefa Wagnera. V roce 1951 se začal věnovat restaurátorské praxi. Specializoval se na renesanční sgrafito a kamennou plastiku. V roce 1951 též uzavřel sňatek se spolužačkou, sochařkou Evou Kmentovou a o dva roky později  se jim narodila dcera Polana a v roce 1956 syn Jasan, který se stal taky sochařem. V roce 1980 jeho první manželka Eva zemřela a v roce 1981 se oženil podruhé s Marií Edlmanovou. V roce 1982 se jim narodila dcera Eva. Střídavě žije v Praze a v Litomyšli, kde je také zapsán jako čestný občan.

Stal se členem Unie výtvarných umělců, skupiny Trasa a Nové skupiny, je členem Umělecké besedy. Zoubek je autorem posmrtných masek Jana Palacha, Jana Zajíce a Pomníku obětem komunismu na Petříně.

V roce 1996 byl oceněn státním vyznamenáním Medailí Za zásluhy I. stupně.

Zdroj: wikipedie

/růžetrnitá/