Vladislav I.

Dne 12. dubna 1125 zemřel český kníže Vladislav I.

Panoval od října 1109 do prosince 1117 a podruhé od 16. srpna 1120 do své smrti. Narodil se jako druhorozený syn krále Vratislava II. (který neměl královskou korunu udělenou dědičně).

Roku 1107 se podílel na svržení svého prvorozeného bratra Bořivoje II. Na knížecí stolec usedl jeho bratranec Svatopluk Olomoucký, který vedl povstání. Vladislavovi za pomoc slíbil nástupnictví po své smrti, což se událo o dva roky později. Během cesty do Svaté říše římské, kam jel Vladislav přijmout Čechy jako léno, byla Praha znovu obsazena Bořivojem II. Vladislav však za 500 hřiven stříbra získal podporu císaře Jindřicha V. a ten v lednu roku 1110 potvrdil Vladislavovu vládu.

Dalším Vladislavovým odpůrcem byl jeho mladší bratr Soběslav, který se spojil s polským králem Boleslavem III. Křivoústým a společně podnikali několik vpádů do Čech. Nakonec se však Soběslav mohl vrátit z exilu do Čech a dostal několik údělů pod svou správu.

Roku 1114 dosáhl Vladislav I. hodnosti nejvyššího číšníka na svatbě císaře Jindřicha V., což byl důležitý krok pro právo českých panovníků patřit mezi kurfiřty (právo volit císaře).

Roku 1117 vrátil Vladislav I. vládu zpět do rukou svému staršímu bratru  Bořivoji II. a sám se odebral do panství na Žatecku, avšak roku 1120 se opět ujal vlády a Bořivoj uprchl do Uher, kde o několik let později zemřel. Dodnes není příliš jasné, proč k těmto změnám došlo.
Za svého nástupce Vladislav I. sice určil Otu II. Olomouckého, bratra Svatopluka Olomouckého, ale po jeho smrti na trůn dosedl Vladislavův bratr Soběslav I.

Vladislav měl se svou manželkou Richenzou z Bergu čtyři potomky. Jeho prvorozeným a nejvýznamnějším synem byl Vladislav II., druhý český král. Jeho další potomci byli Děpolt I. (zakladatel rodu Děpolticů), Jindřich Přemyslovec a Svatava Česká.

Zdroje:

VELKÉ DĚJINY ZEMÍ KORUNY ČESKÉ - Marie Bláhová, Jan Frolík, Naďa Profantová /nakladatelství Ladislav Horáček-Paseka 1999/

http://wikipedia.cz/
(k dubnu 2010)

/SirPesZ/