Zelený čtvrtek

Zelený čtvrtek je prvním dnem velikonočního třídení

Připomínáme si Ježíšovu poslední večeři s učedníky před jeho utrpením. Protože je popsána v evangeliích, nebudu zacházet do podrobností.  Ježíš se touto večeří loučí s učedníky. Tradiční židovský rituál pozmění tím, že proměňuje chléb ve svoje tělo a kalich vína ve svoji krev. Učedníci nechápou - ani zatím nemohou, co se vlastně děje. Po večeři odchází Ježíš do zahrady, kde si v modlitbě uvědomuje, co jej čeká a trpí tělesně, ale hlavně duševně velikou úzkostí a ješté té noci je zatčen.

My si tyto události připomínáme dvojím způsobem. Jednak se všichni kněží scházejí dopoledne se svým biskupem a slaví eucharistii, při které jsou žehnány oleje, které budou další rok používat při udělování svátostí. Jednak je to společná oslava jejich kněžství a napojení na Ježíše, kterého svým posvěcením zde na zemi pro nás zpřítomňují a v Jeho jménu slouží tak, jako sloužil On. Někteří věřící  se k nim připojují, aby je podpořili v jejich poslání svou přítomností a modlitbou.

Večer se věřící scházejí ke slavení poslední eucharistické slavnosti - mše svaté, před oslavou Ježíšova vzkříšení. Na Velký pátek a Bílou sobotu se nekoná žádná mše a rozjímáme o Ježíšově oběti a utrpení. Ústředním bodem této liturgické slavnosti je oslava proměnění chleba v Ježíšovo tělo a vína v Ježíšovu krev, je to den kdy Ježíš ustanovil eucharistii.

Jako výraz smutku při zpěvu Gloria naposledy zvoní zvony, které zazní opět až v noci na Bílou sobotu na oslavu Ježíšova vítězství nad smrtí. V lidové tradici se říká, že "zvony odlétají do Říma". Po mši se koná adorace, někde jen krátká, často však celou noc, kdy chceme být s trpícím Ježíšem a rozjímat o tom, jak velká je Jeho láska k nám a co všech obětuje, aby nás zachránil před věčnou smrtí. Eucharistie se přenáší ze svatostánku na jiné místo - většinou do boční lodi, které je vyzdobena květinami a má připomínat Getsemanskou zahradu.