Henryk Sienkiewicz

Výročí narození polského spisovatele, držitele Nobelovy ceny za literaturu. Jeho nejznámější díla jsou historické romány z polských a křesťanských dějin.

Henryk Adam Alexandr Pius Sienkiewicz se narodil 5. května 1846 z rodiny zámožného statkáře. Vystudoval dějiny ve Varšavě, kde se přidal do právě se rodícího literárního hnutí pozitivistů. Začínal novinářskou činností v řadách pozitivistů, ale časem převážila jeho beletristická tvorba.

Roku 1884 se stal šéfredaktorem varšavského Słowa. Tou dobou už patřil k populárním autorům. Psal o bídě a zaostalosti nižších vrstev a o rozporech zmítané inteligenci snažící se o nápravu. V tomto roce vydává první z románů své nejslavnější trilogie - Ohněm a mečem, kterým vzbudil nesmírný zájem. O dva roky později vydává své pravděpodobně nejznámější dílo - Quo Vadis, kterým se proslavil po celém světě. Roku 1905 obdržel Nobelovu cenu za literaturu "za velkolepé zásluhy epického spisovatele" (cit. Švédské akademie).

Během první světové války se odstěhoval do Švýcarska a snažil se pomáhat polským obětem války. Roku 1916 zde také zemřel.

Dílo (řazeno chronologicky):

* Na zmar (1872, Na marne), česky též jako Vniveč, povídka  ze studentského života
* Humoresky ze zápisků Voršily (1872, Humoreski z teki Worszyły), obsahující Nikdo není doma prorokem (Nikt nie jest prorokiem między swymi) a Dvě cesty (Dwie drogi)
* Selanka (1875, Sielanka), povídka
* tzv. Malá trilogie (Mała trylogia), novely ze života venkovské šlechty, vyprávěné mladým šlechticem Jindřichem:
o Starý sluha (1875, Stary sługa) – krátká charakteristika sluhy Mikuláše končící jeho smrtí
o Haňa (1876, Hania) – milostný příběh trojúhelníku Haňa, Jindřich a Selim Mirza
o Selim Mirza (1876) – Jindřich se Selimem bojují za Francii v prusko-francouzské válce
* Črty uhlem (1877, Szkice węglem) – tragický příběh rodiny dřevorubce Řepy, která doplatila na zvůli vrchnosti
* Komedie z omylů (1878, Komedia z pomyłek), novela
* Po stepích 1879, Przez stepy), črta
* Tatarské zajetí (1880, Niewola tatarska), první autorova historická novela
* Na jednu kartu (1880, Na jedną kartę), divadelní hra
* novely:
o Orso (1880),
o Z pamětí poznaňského učitele (1880, Z pamiętnika poznańskiego nauczyciela)
o Za chlebem (1880) – Polák Vavřinec a jeho dcera Maryša se vydávají do Ameriky za vidinou lepšího života, nacházejí však pravý opak
o Honzík muzikant (1881, Janko muzykant) – hudební nadání Honzíka nemá kvůli jeho chudobě šanci na uplatnění
o Bartek vítěz (česky také Vítěz Bárta, 1882, Bartek zwycięzca) – sedlák Bárta, úspěšný voják v prusko-francouzské válce, selhává v běžném životě po návratu domů
o Jamioł (1882)
o Strážce majáku (1882, Latarnik)
* Čí vinou (1883, Czyja wina), divadelní hra, česky též jako Kdo to zavinil
* tzv. Trilogie (Trylogia), monumentální románová trilogie z polských dějin, pojednávající o jedné z nejdivočejších epoch polského království (od poloviny do 70. let 17. století), kdy Polsko bojovalo na život a na smrt s kozáky během ukrajinského Chmelnického povstání, se Švédy a Turky. Trilogie se skládá se tří samostatných děl volně na sebe navazujících a spojených některými postavami:
o Ohněm a mečem (1884, Ogniem i mieczem)
o Potopa (1886, Potop)
o Pan Wołodyjowski (1888)
* novely Výlet do Athén (1888, Wycieczka do Aten), Sachem (1889), Vzpomínky z Maripozy (1889, Wspomnienia z Maripozy ), Ta třetí (1889, Ta trzecia), Salabova pohádka (1889, Salabowa bajka)
* Bez dogmatu (1891), psychologický román, kde v hlavním hrdinovi Leonu Ploszowském autor vykreslil typ vysoce inteligentního Poláka, ale zároveň změkčilého, nervosního slabocha
* Listy z Afriky (1892, Listy z Afryki)
* novely U zřídla (1892, U źródła), Buď blahoslavena (1893, Bądź błogosławiona), Pojďme za Ním (1893, Pójdźmy za Nim), Varhaník z Ponikly (1894, Organista z Ponikły), Lux in tenebris lucet (1894, Diův rozsudek (1894, Wyrok Zeusa)
* Rodina Polanieckých (1894, Rodzina Połanieckich), psychologický román, jehož hrdina hrdina je opět typem člověka agilního, silného a podnikavého, jenž však při veškeré své inteligenci zapomíná na hlavní zdroj pravého bohatství, na vzrůstání duše.
* Quo vadis (1896), historický román o pronásledování a osudech křesťanů v době Neronově. Dílo mělo v podtextu posílit sebevědomí Poláků (výjimečně krásná princezna a křesťanka Lygie i její ochránce neobyčejně silný otrok Ursus pocházeli z pozdějších polských území) v době, kdy bylo Polsko rozděleno mezi Rusko, Prusko a Rakousko. Především za tuto knihu dostal spisovatel Nobelovu cenu v roce 1905
* Křižáci (epizody vycházely nejprve v letech 1897-1899 časopisecky na pokračování, kompletně knižně 1900, Krzyżacy), historický román z dob, kdy se rozhodoval boj mezi Polskem a Řádem Německých rytířů. Kniha vrcholí popisem bitvy u Grunwaldu, jedné z nejvýznamnějších bitev středověku vůbec, kdy polsko-litevská vojska na hlavu porazila křižáky
* novely Plavecká legenda (1900, Legenda żeglarska), Dvě loutky (1903, Dwie łąki), Na Olympu (1903, Na Olimpie) a povídka V Bělověžském pralese (1905, Z puszczy Białowieskiej)
* Na poli slávy (1907, Na polu chwały), historický román z dob krále Jana Sobieského
* Víry (1911, Wiry), společenský román z revolučního roku 1905
* Pouští a pralesem (1912, W pustyni i w puszczy), česky též jako V pustinách nebo Temnou pevninou, dobrodružný román pro mládež, pojednávájící o únosu dvou dětí a jejich následném útěku a putování za rodiči napříč Afrikou za časů Mahdího povstání
* Legie (1914, Legiony), nedokončený historický román
* Zapomenuté a nevydané spisy (1922), posmrtně vydaná díla z pozůstalosti

/SirPesZ/

Zdroje:

http://wikipedia.cz
http://ld.johanesville.net

(aktuální ke květnu 2010)