Přenesení ostatků sv. Norberta do Strahovského kláštera (1627)

2. 5. 2010 0:00
Rubrika: Nezařazené

 Dne je tomu 383 let, co byly do Královské kanonie premonstrátů v Praze na Strahově přeneseny ostatky zakladatele tohoto řádu, sv. Norberta z Xanten, biskupa v Magdeburku.


 Sv. Norbert zemřel v Magdeburku dne 6. června roku 1134 a pohřben byl v tamním premonstrátském kostele. V 16. století pak započala reformace, v jejímž důsledku se Magdeburk stal převážně protestantským městem. Tehdy vyvstala u premonstrátů touha přenést ostatky sv. Norberta do země, kde by, pokud možno, byla jistota, že řeholníkům nebude v budoucnu bráněno navštívit hrob zakladatele.

 Bylo učiněno několik pokusů o vyjednání přenesení sv. Norberta do katolické země. Podařilo se to až strahovskému opatu Kašparu Questenberkovi, nástupci významného opata Jana Lohelia. Questenberk se opatřil pověřovacími listy od císaře a do Magdeburku putoval spolu s vyjednavači. Do města dorazili 22. února 1626. Jednání však nebyla úspěšná a obyvatelstvo se počalo bouřit, načež vyjednavači museli město opustit.
 Questenberk měl však tvrdošijnou povahu a po měsíci se do Magdeburku vrátil. Tentokráte měl dokonce oficiální povolení světcovo tělo odvézt. Byl však zahnán vojáky administrátora magdeburského arcibiskupství. Vrátil se tedy s nepořízenou na Strahov. Na základě zpráv o úspěchu císařských vojsk v bitvě u Rossavy se rozhoduje k dalšímu jednání. K jednáním se vybavil doporučujícími listy pro městskou radu a magdeburskou kapitulu. Na této cestě jej doprovázel doksanský probošt, pozdější strahovský opat, Kryšpín Fuk. 
 Řeholníci Magdeburského konventu však celou záležitost protahovali a v jednání se opět nedospělo k vyhovujícímu konci. Opat Questenberk se opět vrátil do Strahovského kláštera.

 Další válečné události (porážka dánského krále aj.) způsobily, že město Magdeburk bylo vydáno na milost císaři a vyvstala tedy další možnost, jak se pokusit o přenesení sv. Norberta na Strahov. Questenberk, opět v doprovodu probošta Fuka, přijel 2. prosince 1626 do opět Magdeburku. Norbertovo tělo bylo vyzdviženo z hrobu. Při tom, jak praví legenda, sklouzl sv. Norbertovi z prstu ruky prsten, a právě do Questenberkovy dlaně. To bylo chápáno jako potvrzení, že zakladatel premonstrátů má být uložen právě ve Strahovské kanonii.

 Ostatky byly 11. prosince 1626 přivezeny do Doksan. Doksanské sestry premonstrátky ostatky pietně upravily. V Doksanech přečkaly ostatky zimu a termín přenesení na Strahov byl určen na 2. květen 1627 a již 27. dubna byl Norbert dekretem kardinála Harracha přičleněn k patronům naší země. Květnový termín přenesení nebyl zvolen náhodně. V té době se totiž měla konat generální kapitula premonstrátů a opat chtěl, aby se konala na Strahově. Generální opat byl však jiného názoru. I tak se v uvedeném termínu do Prahy sjelo hodně premonstrátů z okolních zemí.

 Původním místem uložení ostatků byl hlavní oltář klášterního kostela. Opat Questenberk nechal zřídit jakousi "mřížovou" kapli v centru kostela. V roce 1633 byla nad tuto kapli zavěšena i velká koruna. Ostatky zakladatelovy tedy byly umístěny v této kapli. Kaple byla zničena při pruském bombardování Prahy (Strahovský klášter byl tehdy na okraji města a tedy "na ráně") v roce 1742.

 Ostatky byly vráceny na hlavní oltář, později měnily v důsledku válečných událostí místo svého uložení, nikdy však již neopustily areál kanonie. Za opata Vojtěcha Hrona v roce 1873 byly ostatky přemístěny naposledy - na oltář v boční kapli sv. Voršily, které bylo v té souvislosti změněno patrocinium. Dnes je tato kaple zasvěcena sv. Norbertovi a je zde uchovávána Nejsvětější Svátost. Norbertovy ostatky bývají vystavovány pouze při výročích. Strahovský klášter je tedy díky přítomnosti sv. Norberta, můžeme říci, jakýmsi duchovním středem premonstrátského řádu.

Sdílet

Komentáře

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Tento blog je součástí s.magazínu, který připravuje Redakce signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Ondřej Válka