Jan XXIII.

2. 6. 2010 0:00
Rubrika: Nezařazené

Zítra tomu bude 47 let, kdy ze života pozemského přešel do života věčného blahoslavený Jan XXIII., papež, který volal po míru, pokračoval v ekumenických snahách svých předchůdců a svolal 2. vatikánský koncil.


Jan XXIII., vlastním jménem Angelo Giuseppe Roncalli, se narodil 25. 11. 1881 v Sotto il Monte v provincii Bergamo v severní Itálii. Od školních let vyučoval Angela farář ze sousední vesnice latině, aby mohl být přijat na gymnázium (stalo se tak r. 1891). Gymnázium však brzy opustil a šel do učení k vikáři donu Karlu Valtelinovi - pod jeho vedením úspěšně složil přijímací zkoušky do třetí třídy gymnázia při konviktu v Bergamu. V roce 1901 přišel Angelo Roncalli s dvěma kolegy do římského semináře, aby tam pokračoval ve studiích.

Kněžského svěcení se mu dostalo v roce 1904 (po dovršení věku 25 let) v Římě v kostele Santa Maria na Monta Santo; svou první mši svatou sloužil u sv. Petra. Otec Angelo se i dále vzdělával - dle svého výběru v právní vědě - a stal se brzy sekretářem bergamského biskupa Rodini-Tedeschiho. "I přes své zaměstnání vedl Roncalli také samostatný život. Po tři dny v týdnu konal v sousedním kněžském semináři přednášky o církevních dějinách a apologetice. Byl diecézním předsedou žen v katolickém hnutí a členem mnoha komisí. Až do roku 1908 pracoval na díle o církevním historiku Cesaru Baroniovi, od jehož úmrtí uplynulo právě 300 let. Psal do diecézního časopisu, prostřednictvím poutního spolku poznal Francii, Španělsko a Palestinu. Byl činný v duchovní správě nemocných a vězňů. Nalezl akta vizitační cesty v Bergamu a okolí svatého Karla Boromejského z roku 1575 z papežského příkazu. Vyhodnocení těchto svazků v následujících desetiletí věnoval skoro veškerý volný čas. Teprve roku 1936 vyšel první díl jeho práce, 1937 druhý, 1938 třetí, 1946 čtvrtý a krátce před svým zvolením papežem pátý. Za první světové války byl povolán do vojenské služby nejdříve jako ošetřovatel, později jako lazaretní farář. Od roku 1920 žil v Římě, kde řídil Kongregaci pro šíření víry" (http://www.panovnici.cz/jan-XXIII) Roku 1934 byl jmenován apoštolským delegátem v Turecku a Řecku, v prosinci 1944 byl jmenován nunciem v Paříži, na konci roku 1953 byl jmenován kardinálem.

9.října 1958 zemřel papež Pius XII. a kardinál Roncalli odjel do Říma na konkláve. Ve třetím kole konkláve, 28.10.1958 byl Angelo Giuseppe Roncalli zvolen 261. papežem a přijal jméno Jan XXIII. Jeho pontifikát nebyl z nejdelších - trval necelých pět let, ale přinesl církvi i světu řadu změn: počínaje jménem (jméno Jan papeži nepoužívali od středověku, kdy bylo jménem mnoha smolařů a darebáků), přes přijetí prvního Japonce a prvního černého Afričana mezi kardinály, návštěvy nemocných i vězněných mimo území Vatikánu, až po svolání 2. vatikánského koncilu.

Již 3 měsíce po svém zvolení oznámil Jan XXIII. svůj záměr svolat 2. vatikánský koncil. Stanovil pro něj tři cíle: 1. podporu a rozvinutí katolické víry, 2. obnovu křesťanského života, 3. přizpůsobení církevní kázně požadavkům moderního života."koncil byl zahájen 11.10.1962 v bazilice sv. Petra v Římě. První zasedání koncilu trvalo do 8. prosince roku 1962 a nepřijalo ani jedno schéma a ani jeden dokument, ale znamenalo podle všeho počátek celkového zvratu vatikánské politiky." (http://www.panovnici.cz/jan-XXIII)

Od počátku roku 1963 se však papežův zdravotní stav nezadržitelně zhoršoval. V polovině května 1963 Jan XXII. ulehl, zemřel 3.června 1963. 2. vatikánský koncil - dítě jeho pontifikátu - dovedl ke zdárnému konci Giovanni Montini - jeho následovník, papež Pavel VI.

Jméno Angela Giuseppe Roncalliho už bude navždy spojováno s 2. vatikánským koncilem a snahami o mír, ale nezapomene se ani na jeho srdečnost a smysl pro humor: Stalo se, že Jan XXIII. jmenoval do funkce jednoho biskupa. Když se s ním po nějaké době setkal, stěžoval si mu nově jmenovaný biskup na to, jaké má starosti při vykonávání své biskupské funkce a jak často nemůže kvůli těmto starostem ani spát. Papež mu pozorně naslouchal a pak mu pravil: "Drahý otče biskupe, z toho si nic nedělejte! Když mne zvolili papežem, také jsem pro podobné starosti nemohl spát. Až jednou se mi v noci ukázal anděl a řekl mi: 'Ale Jeníčku, nedělej se tak důležitým!' A od té doby jsem spal dobře." (z knihy P. Josefa Ondoka - Bereme smích vážně?)

/Clara/

Sdílet

Komentáře

Vojtěch Otruba (Vojtao) Viděl jsem o něm film, byl to fakt borec.

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Tento blog je součástí s.magazínu, který připravuje Redakce signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Ondřej Válka