Taková slova pravděpodobně pronesla Sarah Bernardtová, když jí Alfons Mucha přinesl návrh plakátu pro divadelní hru Gismonda ve které hrála hlavní roli.
Alfons Maria Mucha se narodil v Ivančicích u Brna v roce 1860. Měl dvě sestry: Annu a Andělu. Jeho otec Ondřej pracoval jako úředník u soudu a jeho druhá manželka Amalia roz. Malá byla dcerou bohatého mlynáře. Už jako chlapec Alfons rád kreslil obrázky a skicy tváří a měl také talent na zpívání. Díky svému neobvyklému hlasu, získal sborové stipendium v brněnské katedrále na Petrově. Nejprve studoval v Brně na Slovanském gymnáziu, ve studiu chtěl pokračovat na Umělecké akademii v Praze, ale nebyl přijat. Začal tedy pracovat jako úředník u oblastního soudu v Ivančicích (1877). V roce 1879 odešel a začal malovat kulisy pro vídeňskou společnost Kautsky-Brioschi-Burghardt. V roce 1881 byl propuštěn a musel si hledat nové zaměstnání. Svým talentem zaujal hraběte Karla Khuena-Belassiho, který ho najal, aby freskami vyzdobil jeho zámek v Hrušovanech. Khuen-Belassi byl výsledkem Muchovy práce tak nadšen, že se rozhodl finančně ho podporovat na jeho studiích na Akademii v Mnichově, kde se Muchovi dostalo prvního formálního vzdělání.
V roce 1889 Mucha opouští pařížskou Akademii Colarossi a začíná si vydělávat na živobytí. Naštěstí v Paříži je pro talentovaného umělce jako je Mucha dostatek pracovních příležitostí. Nicméně životní úspěch přichází o pět let později s plakátem pro Divadlo Sarah Bernhardtové a tato zakázka odstartovala období Muchovo největší slávy. Plakát měl být navržen pro divadelní hru Gismonda, ve které hrála Sarah Bernhardtová hlavní roli. V této době již byla Bernhardtová velice známá herečka, jež byla nejen krásnou ženou, ale vůbec i okouzlujícím a pro věc nadšeným člověkem.
Muchovo dílo - v duchu Art nouveau - se brzy stalo součástí každodenního života; plakáty, dekorační zástěny, plechové krabičky na sušenky, obaly čokolád, parfémy či láhve likéru s etiketami navrženými právě Muchou se prodávali téměř všude. Věnoval se také knižní grafice (za vrchol jeho ornamentální tvorby je považována jeho ilustrátorská práce na knize Otče náš z roku 1899). Stal se autorem prvních známek a bankovek samostatné Československé republiky. Všestranným nadáním zasahoval do mnoha uměleckých oborů, prosadil se také v sochařství, fotografii...
Alfons Mucha ovlivnil světové umění i módu a to zvláště během svého pobytu v Paříži v letech 1894-1904, kdy rozvíjel ideu nového stylu Art Nouveau (Secese), jež bývá také nazýván "Styl Mucha". Kariéra Alfonse Muchy trvala 60 let a Mucha stačil vytvořit unikátní uměleckou sbírku se širokým záběrem. Jeho dílo je všeobecně oblíbené a uznávané, nezůstává však bez kritiků. Nejvíce kontroverzním dílem zůstává Slovanská epopej, která byla obdivována veřejností a kritizována uměleckou kritikou, kteří obrazy popisovali jako "prázdnou historickou nabubřelost". Kritikové rovněž argumentovali tím, že takovéto dílo bylo pouhou romantickou myšlenkou, která měla být realizována mnohem dříve, protože na začátku 20. století už byla poměrně přežitá.
Alfons Mucha se v roce 1906 se oženil s Marií Chytilovou,s níž měl dceru Jaroslavu (1909-1986) a syna Jiřího (1915-1991); nyní se o jeho dílo zasazuje vnuk John Mucha se svou matkou Geraldinou Muchovou.
Mezi temné stránky jeho života patří spoluúčast na obnovení svobodného zednářství v Československu.
Alfons Mucha zemřel v Praze 14. července 1939 po výslechu gestapem na zápal plic.
Po Alfonsu Muchovi pojmenoval Antonín Mrkos planetku 5122 .
Mucha prý uměl vystřihovat z papíru ornamenty oběma rukama zároveň... :)
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.