„Boh Ľubov, ľubme ho.“

Bl. Pavol Peter Gojdič, OSBM se narodil 17.7. 1888 v Ruských Pekľanech. Stal se knězem a později řeholníkem řádu sv. Bazila. Když komunisté po roce 1948 začali likvidovat řeckokatolickou církev, byl zatčen a pro věrnost papeži a odmítnutí přejít k pravoslaví byl 15.1. 1951 odsouzen na doživotí s označením vlastizrádce s číslem 681. Vězení, v němž zemřel 17.7. 1960 ve věku 72 let, jeho lásku k Bohu a lidem neoslabilo.

Životopis

Jeho rodiče byli řeckokatolický kněz Štefan Gojdič a matka Anna (roz. Gerberyová).
Základní vzdělání získal v Cigeľke, Bardejově a v Prešově. Po absolvování gymnázia pokračoval ve studiu teologie v letech 1907 až 1911 v Prešově a v Budapešti. Kněžské svěcení přijal z rukou biskupa Dr. Jána Vályi dne 27. 8. 1911 v prešovské katedrále. Chtěl žít v tichosti, a proto 20. 7. 1922 vstupuje do kláštera  baziliánů v Mukačevu a přijímá řeholní jméno Pavol. Navzdory své touze po tichu klášterních stěn je 14. 9. 1926 jmenován apoštolským administrátorem prešovské eparchie. Biskupské svěcení přijal v bazilice svatého Klimenta v Římě 25. 3. 1927. Jeho biskupským heslem bylo: „Boh Ľubov, ľubme ho." (Bůh je Láska, milujme ho.) V tomto duchu řídil prešovskou eparchii až do roku 1950. 

"S pomocí Boží chci být otcem sirotkům, pomocníkem chudých a těšitelem zarmoucených."
Biskup Gojdič vynikal svou láskou k Bohu i k lidem. Pro vroucí lásku k eucharistickému Spasiteli rád často setrvával v adoraci. Pro svou dobročinnost a láskyplnou pozornost k lidem byl nazýván "mužem zlatého srdce".

14. 4. 1950 byly zlikvidovány řeholní řády v Československu a o dalších 14 dní později se uskutečnil tzv. Prešovský sobor. Bohoslovecká akademie byla násilně zavřena a otec biskup Gojdič spolu se svým pomocným biskupem Hopkem byli internováni. Po procesu byl biskup Gojdič odsouzen na doživotí jako vlastizrádce s biskupy Jánem Vojtaššákem a Michalem Buzalkem. Také mu uložili 200.000 Kčs pokuty a odňali všechna občanská práva. Ve vězení byl stále ponižován a vystaven fyzickému i psychickému nátlaku.

Papež Pius XII. mu zaslal k 70. narozeninám telegram, v němž jej ubezpečuje, že nezapomíná na svého hrdinného syna.

Poslední  dny svého pozemského života strávil v nemocnici leopoldovského vězení. O svých narozeninách roku 1960 zopatřen svátostmi, které mu udělil kněz Alois Vrána, umírá. Příčinou smrti byla onemocnění vzniklá vězeňským zacházením. Pohřben byl na vězeňský hřbitov bez jména jen pod číslem 681.

Naplnila se tak slova, která prohlásil, když jej přesvědčovali, aby opustil katolickou církev a spolupracoval: "Svou víru za žádných okolností nezradím, neboť chci spásu své duše."

27. 9. 1990 byl soudně rehabilitován. Bylo mu uděleno vyznamenání in memoriam řádem T. G. Masaryka II. třídy a Pribinův kříž I. třídy.

4. 11. 2001 byl blahořečen s mučedníkem o. Metodějem Dominikem Trčkou, CSsR.

Fotogalerie: http://www.gojdic.wbl.sk/Fotogaleria.html

Zdroje:
http://www.vatican.va/news_services/liturgy/saints/ns_lit_doc_20011104_beat-gojdic_sl.html
http://www.gojdic.wbl.sk/
http://referaty-seminarky.sk/pavol-peter-gojdic-zivotopis/
http://catholica.cz/?id=3125