Sv. Bonaventura

Dnes, dle církevního kalendária, slavíme památku sv. Bonaventury, biskupa a učitele Církve.

 Bonaventura se narodil v Bornereggiu, což je nedaleko Viterba v Itálii, a pokřtěn byl jménem Jan. V dětství vážně onemocněl,  a jeho rodiče prosili sv. Františka z Assisi o přímluvu za chlapcovo uzdravení. Rovněž tehdy zasvětili chlapce Bohu.
 Jan se skutečně uzdravil, a v roce 1243 vstoupil k františkánům, kde přijal řeholní jméno Bonaventura (v překladu znamená toto jeho jméno doslova Dobrý osud). Jako řeholník se věnoval studiu a vynikal zbožností.
 V roce 1253 získal Bonaventura doktorát teologie. Poté sám teologii vyučoval, a fungoval také jako prefekt františkánského teologického učiliště. Byl považován za velice schopného, ba nejschopnějšího z bratří, a proto byl na generální kapitule v roce 1257 zvolen generálním představeným františkánského řádu. V této službě setrval po 17 let. Jako generální představený řešil problémy řádu, a rovněž odrážel útoky, které na řád přicházely zvnějšku, např. z řad diecézního duchovenstva. Ve svých spisech hájil činnost a poslání žebravých řádů (např. spis Apologie pauperum - Obrana chudých).
 Roku 1273 se stává z vůle papeže Řehoře X. biskupem albánským. Spolupracoval na přípravě 2. lyonského koncilu, který se sešel v roce 1274, a jehož se účastnili i zástupci pravoslavné církve a zástupci tatarského chána. Tento koncil se snažil o překonání tzv. velkého schizmatu z r. 1054, kdy se, do té doby jednotná, Církev rozdělila na katolickou a pravoslavnou. Na koncilu samotném hrál Bonaventura důležitou roli. V té době se rovněž Bonaventura zřekl funkce generálního představeného františkánů.
 Během jednoho z koncilových zasedání, dne 6. 7. 1274 se ukázalo, že Bonaventura je zcela vyčerpán a musel ulehnout. O devět dní později zemřel.
 Svatořečen byl v roce 1482, a učitelem Církve prohlášen v r. 1588.