vydání Summorum pontificium

7. 7. 2010 0:00
Rubrika: Nezařazené

Dne 7.7.2007 vydal papež Benedikt XVI apoštolský list (motu proprio) „Summorum  pontificium", kterým dovoluje volné užití misálu bl. Jana XXIII. (editio typica z r. 1962) ke slavení Mešní Oběti jako mimořádné formy liturgie katolické církve.


Tento přípis (reskript) vydaný z jeho vlastní iniciativy (lat. motu proprio) Benedikta XVI. byl veden touhou po nalezení smíření uvnitř latinského (západního) ritu katolické církve, jak můžeme číst v dopise, který zároveň se zveřejněním Summorum pontificium zaslal všem biskupům.

„Jde o to, dosáhnout interního smíření v lůně Církve. Při pohledu do minulosti, na rozdělení, která v průběhu staletí zraňovala Kristovo Tělo, neustále vyvstává dojem, že v kritických momentech, ve kterých se tato rozdělení rodila, nebylo ze strany představitelů Církve učiněno dostatek pro zachování či znovu dosažení smíření a jednoty; vyvstává dojem, že opomenutí Církve mají svůj díl viny na skutečnosti, že se tato rozdělení mohla konsolidovat. Tento pohled do minulosti nás dnes staví před povinnost učinit vše, co lze, pro to, aby všichni ti, kteří skutečně touží po jednotě, mohli v této jednotě zůstat nebo ji opět nalézt."

Navázal tak na vydané motu proprio papeže Jana Pavla II. známé jako „Ecclesia Dei" z 2. července 1988. Bohužel věroučný dialog se zástupci bratrstva sv. Pia X. ještě nedosáhl svého cíle - totiž plného společenství ve víře. Proto „dokud nebudou vyjasněny otázky, týkající se věrouky, nemá Bratrstvo žádný kanonický statut v církvi, a jeho služebníci, třebaže z nich byl sňat církevní trest, žádnou službu v církvi nevykonávají dovoleně." (citace z radiovaticana.cz)

V těchto dnech formulují biskupové z celého světa své zkušenosti s tříletou praxí dvou forem (řádné a mimořádné) ritu latinské církve, aby je zaslali papeži Benediktu XVI. po datu, kdy motu proprio vstoupilo v platnost (14.9.)

Text Summorum pontificium naleznete na stránkách Radia Vatikán

 

Sdílet

Komentáře

Daniel Zouhar Pěkně jste to napsal. Jediné, co mě však v našich luzích a hájích irirtuje je občasná informace, že "volné užívání" je mnohdy přehnaný luxus a v diecézi českobudějovické prý údajně musí kněží a věřící žádat vlastního biskupa oto, aby mohla být mše svatá sloužena v mimořádné formě. V tomto případě došlo k deziterpretaci (podrobně: <a href="http://aktualityhvezd.wordpress.com/2010/06/28/vyklad-summorum-pontificum-podle-biskupa-padoura/" target="_blank">http://aktualityhvezd.wordpress.com/2010/06/28/vyklad-summorum-pontificum-podle-biskupa-padoura/</a>) mezi Vatikánem a nunciaturou nebo neznámo kde, protože otec biskup Paďour dostal úplně jiné průvodní informace. I přesto se však i v českobudějovické diecézi mše svatá v mimořádné formě slouží - Bohu dík! a stejně tak i v diecézi brněnské, kde se s ní seznamují další a další kněží a řádově několik desítek věřících na ni chodí a minmálně jeden bohoslovec se jí již nyní učí, aby dokázal zvládnout po kněžském svěcení její celebrován

tina Považuji za vhodné připomenout při této příležitosti úryvek z textu pana kardinála z jeho stránek, týkající se užívání latiny při liturgii:<br />
"Někteří lefebvriáni hlásají, že dokument znamená zavedení latiny do slavení mše ve farnostech. To je omyl, protože latina nebyla po koncilu zakázaná, naopak, zůstává liturgickým jazykem, i když její znalost velice poklesla jak na straně kněží, tak na straně věřících, kteří převážně dávají přednost slavení v mateřském jazyce. Avšak v každé diecézi, zvláště ve větších městech, se dosud na některých místech slaví mše sv. podle nového obřadu i latinsky a zpívá se gregoriánský chorál. V arcibiskupské kapli na Hradčanech slavíme mši latinsky jednou týdně a účastníci se naučili také latinsky odpovídat."<br />
celý text:<br />
<a href="http://www.kardinal.cz/index.php?cmd=article&articleID=137" target="_blank">http://www.kardinal.cz/index.php?cmd=article&articleID=137</a>

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Tento blog je součástí s.magazínu, který připravuje Redakce signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Ondřej Válka