„Pomluva nepřítomných je hlavní částí našich rozprav. Kdyby se veškeré lidstvo sešlo na jediném místě, nevědělo by brzy, o čem mluvit.“
Básník, prozaik, novinář, představitel májovců – tím byl Jan Neruda (1834 – 1891).
Narodil se v Malé Straně v Praze, kde také žil po většinu života. Pocházel z chudé rodiny, práva na vysoké škole nedokončil a věnoval se žurnalistice.
V jeho básních najdeme ironii a sarkasmus, kterými Neruda zakrýval svá trápení. Jak napsal své mladé lásce, Anně Holinové: „Já ve světě nalezl málo lásky; snad jsem si ji nezasloužil, neboť kde se mně, třeba spoře, podávala, já ji odkopnul…“
Jeho první sbírka Hřbitovní kvítí (1858) nebyla přijata. Musel ubrat na ironizaci, jízlivosti, a nálady pomíjivosti a zmaru. Za deset let tedy vydal Knihy veršů, ve kterých se objevuje realita a sociální motivy.
Postupně se Neruda stává pozitivnějším, v roce 1878 vychází sbírka Písně kosmické. Oslavuje v ní řád vesmíru, rozum, výsledky vědy.
Z další básnické tvorby jmenujme Zpěvy páteční, které vyšly až v roce 1895, už po autorově smrti. Hořkost a beznaděj rámují básně vznosně optimistické. Název nejspíše symbolizuje Kristovo utrpení a smrt ve Velký pátek, po kterých bude následovat zmrtvýchvstání (v Nerudově případě vzkříšení českého národa).
„My věděli, co na nás cestou čeká;
Byť hrom však bil a mráz nám v kosti vál –
toť jenom česká hudba odevěká,
my při ní půjdem kpředu – dál, jen dál!“
Z prózy jsou velmi známé Povídky malostranské, v nichž vyvrcholila Nerudova „drobnokresba“, života na Malé Straně, drobné osudy postav, příběhy plné laskavosti a humoru stejně tak jako krutosti a lhostejnosti. Názvy některých povídek – např. Přivedla žebráka na mizinu, Hastrman, Figurky, Týden v tichém domě.
Slavný je také Nerudův fejeton Kam s ním?. Když se ve slamníku vymění sláma, kam s tou starou? Jak tento problém vyřešil, se můžete dočíst na http://www.cesky-jazyk.cz/citanka/jan-neruda/kam-s-nim.html, popřípadě zhlédnout stejnojmenný český film z roku 1955.
Kromě Anny Holinové byla Nerudovou láskou i spisovatelka Karolína Světlá, která ale byla už vdaná (nešťastně).
Na závěr ukázka z Písní kosmických v podání známého filmu Marečku, podejte mi pero!
Zdroje:
SOUKAL, PHDR., Josef, et al. Literatura pro 2. ročník gymnázií. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 2002. 312 s. ISBN 80-7235-182-6.
SOCHROVÁ, Marie. Čítanka II. k Literatuře v kostce. Havlíčkův Brod : Fragment, 2003. 168 s. ISBN 80-7200-383-6.
Ten Sovák je geniální...a Kovařík taky :-)
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.