30. srpna 1919 se v Kutné Hoře narodil český básník Jiří Orten.
Protože se nedostal na jeho vysněnou konzervatoř, odešel do Prahy na školu jazykovou. V té době už pracoval jako archivář jedné karlínské firmy.
Nakonec se na Státní konzervatoř hudby přece jenom dostal, absolvoval zde na dramatickém oddělení tři ročníky, poté musel studia kvůli svému židovskému původu ukončit. Poté v uměleckém světě „opustil" také své původní jméno Jiří Ohrenstein a publikoval mj. pod jmény Karel Jílek nebo Jiří Jakub.
Dál se podílel na studentském divadlu, které uvedlo mj. jeho dramatizaci Jammesova Anýzového jablka.
Pod pseudonymem Jiří Orten je znám především jako básník. Kromě redigování rubriky mladých v Haló novinách přispíval také do časopisů Hej rup!, Eva, Rozhledy nebo Kritický měsíčník.
Jeho prvotinu Čítanka jaro vydal pod jménem Karel Jílek, stejně jako další sbírku veršů Cesta k mrazu.
Jeremiášův pláč i sbírka Ohnice už vyšly pod jménem Jiří Jakub. Ohnice bylo také poslední dílo, jehož vydání se Orten dožil. Další dvě sbírky Elegie a Scestí se mezi čtenáře dostaly až po osvobození.
Jeho židovský původ mu neovlivnil pouze život profesní, ale také soukromý. Nesměl opustit území Prahy, rozešel se s dívkou a byl stále osamělejší. Stejně jako zaměstnání střídal také byty.
Zajímavým svědectvím jeho života jsou jeho tři deníky: Modrá, Žíhaná a Červená z období 10. 1. 1938 – 30. 8. 1941, kdy jej srazila projíždějící německá sanitka. Ve věku 22 let zraněním podlehl a 1. září 1941 zemřel.
V místě jeho narození – Kutné Hoře – se na jeho památku koná festival Ortenova Kutná Hora, se kterým je spojena také stejnojmenná literární soutěž pro mladé autory poezie.
...Tak mlád, tak krutě mlád a zralý ponejprve,<br />
směji se do krve a pláči kapky krve,<br />
a Bohem opuštěn a Boha opustiv,<br />
píši vám, Karino, a nevím, zda jsem živ...
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.