Růžena z Limy

Kdyby vám někdo řekl, že chce dobrovolně trpět, že vyhledává bolest a spí na střepech, nejspíš byste si poklepali na čelo. Případně byste možná rychle vzali do ruky Zlaté stránky, vyhledali písmeno P jako psychiatrie a vyděšeně vytočili dané číslo. Osudy asketických svatých jsou pro mnoho z nás nepochopitelnými příbehy...

Svatá Růžena z Limy pocházela z Peru. Narodila se v půlce šestnáctého století a při křtu jí bylo dáno jméno Alžběta. Ač její rodina byla šlechtického původy, díky velkému počtu dětí (Růžena měla deset sourozenců), se postupně dostávala na úroveň chudiny.

Pro svůj půvab se malé Alžbětě jíž od útlého věku říkalo „Rosa“ - růže. Toto jméno jí zůstalo a stalo i jejím jménem biřmovacím.

Růžena si za smysl svého života zvolila dobrovolné utrpení, bolest a sebezapření. Toužila připodobnit se Kristu přinášením obětí za hříšníky. Postila se a přijímala utrpení, která přicházela. Její den se skládal z 10 hodin práce, stejně tak modlitby a pouze dvou hodin spánku.

Postupně, spolu s jejím růstem v modlitbě, začala bolest i sama vyhledávat. Když jí její zpovědník zakázal bičování se řetízky, udělala si z nich bolestivý opasek. Když se o ní začal zajímat muž, který se zamlouval její matce, poškodila si svou tvář kůrou a pepřem.

"Pane, rozmnož mé bolesti, ale zároveň i mou lásku!"

Růžena nevyhledávala příliš společnost, milovala samotu. S pomocí bratra a díky dovolení matky si postavila poustevnu v koutu zahrady. Tam spala pouze na pár polenech svázaných řemeny. Mezery mezi nimi vysypala ještě střepy a kamínky. Nosila i žíněnou halenu s ostny dovnitř.

"Ať všichni vědí, že po soužení následuje milost; ať poznají, že bez břemene utrpení nelze dojít vrcholu milosti."

Ve 20ti letech se stala členkou třetího řádu sv. Dominika . Chodila pečovat o potřebné – chudé i zubožené.

"Kéž by smrtelníci poznali, co znamená Boží milost, jak je krásná, vznešená a drahocenná, kolik v sobě ukrývá pokladů, radostí a slastí! - Místo štěstí ve světě, by všichni vyhledávali obtíže, nemoci a muka, aby dosáhli neocenitelného pokladu milosti. On je konečným ziskem a ovocem ochoty trpět. Nikdo by nenaříkal na kříž a námahy, které by naň dolehly, kdyby znal váhy, na kterých byly předem váženy."

Svatá Růžena umírá ve svých 31 letech, nemocná tuberkulózou. Život asketických světců je pro nás v kontextu dnešní doby jen těžko pochopitelný – její počínání však bylo vždy konáno z lásky ke Kristu a k druhým lidem, o jejichž spásu usilovala...

Zdroj:

http://catholica.cz/?id=3885