Chairete, NIKE!

12. 9. 2010 0:00
Rubrika: události

Bitva u Marathonu mezi Peršany a Athéňany se odehrála podle většinových pramenů právě před 2500 lety, 12. září roku 490 před Kristem.


Střetly se v ní invazní síly Peršanů (20 000 - 30 000 mužů) s armádou Athén posílenou asi o 1000 Platajských (celkem 10 000 - 11 000 mužů). Velitelem řeckých vojsk byl Kallimachos, plán bitvy vypracoval Miltiadés. V čele Peršanů stáli Dátis a Artafernés.

Po dobytí Eretrie překročili Peršané v září 490 př. n. l. mořskou úžinu mezi Euboiou a pevninským Řeckem a na radu Hippia, někdejšího athénského tyrana, který nalezl azyl u perského krále Dareia, se vylodili v Attice poblíž osady Marathon. Zde se mělo odehrát první významné střetnutí mezi Řeky a Peršany. Bitevní pole tvořila horami obklopená, kamenitá a bažinatá rovina, nepříliš vhodná pro perské jezdectvo. Peršané disponovali kolem 10 000 jezdců a několika desítkami tisíc pěších lučištníků. (Celkový počet jejich vojska odhadují moderní prameny na 20 000 až 30 000 mužů, dalších až 40 000 mužů však mohlo tvořit posádku této gigantické flotily).

Zpráva o pádu Eretrie se rozšířila po celém Řecku a způsobila značný zmatek. Řecká města začala dávat dohromady síly pro boj s Persií, začala také urovnávat vzájemné spory, neboť všichni věděli, že nejednotnost by mohla být zhoubná. Tyto posily se však začaly scházet příliš pomalu, neboť Peršané se vylodili dříve, než kdo čekal. A tak mohly Peršanům v jejich úderu proti Athénám zabránit pouze armády samotných Athén a posily v počtu necelé tisícovky hoplítů z Platají. Ostatní vojska včetně armády spartské se na místo příštího boje dostala příliš pozdě. Proto se perské vlně mohlo bránit pouze okolo 11 000 hoplítů...

Řecká armáda tedy zaujala místa na pahorcích u vesnice Marathon a připravovala se na houževnatý odpor, zatímco Peršané se v klidu vylodili.
Pravděpodobně 12. září 490 př. n. l. sestoupili Řekové ze svahů a jakmile se přiblížili na dostřel perských šípů, vyrazili na Miltiadův rozkaz v plném běhu proti nepříteli. Rychlý postup Řeků zabránil perským lučištníkům uštědřit jim citelné ztráty svými šípy, neboť nestihli vypálit více než několik málo salv. Po střetu obou vojsk se rozpoutal dlouhý a tvrdý boj, v němž Peršané zatlačili slabý řecký střed. Současně však silnější křídla falangy přinutila své protivníky k ústupu, načež Řekové sevřeli a napadli vítězící jádro nepřátelských sil. Tento athénský útok zcela rozvrátil perské řady a během krátké chvíle začali Peršané prchat ke svým lodím. Na mořském břehu pokračoval pak rozhořčený boj, při němž se Řekové snažili zabránit Peršanům v úniku po moři. Peršané, kteří se místo k pobřeží vydali do bažin směrem na sever, byli všichni pobiti. V nastalém pronásledování došlo ke značnému krveprolití, po němž bylo na bojišti nalezeno takřka 6400 mrtvých Peršanů. Taktéž bylo zajato sedm perských lodí. Na athénské straně bylo napočítáno 192 padlých, mezi nimiž byl také Kallimachos.

Většina perských vojáků se však navzdory porážce řádně nalodila.Perští velitelé zamířili s flotilou k athénskému přístavu Faléron. Artafernés se pokusil o náhlé obsazení nechráněných Athén, avšak řečtí velitelé vědomi si tohoto nebezpečí neponechali svým vítězným a unaveným vojákům čas k odpočinku a spěchali zpátky do Athén. Když Peršané připluli k Faléru, nalezli zde připravené Athéňany.

Podle legendy byl běžec Pheidippidés ihned po bitvě poslán Miltiadem do Athén oznámit jejich obyvatelům vítězství. Po doběhnutí na agoru zvolal prý Pheidippidés:"Radujte se, zvítězili jsme!" (Chairete, nike!), pak zkolaboval a na místě zemřel. Tato událost se stala podnětem ke vzniku novodobého olympijského závodu, maratonského běhu. Historka však je pravděpodobně smyšlená. V 18. a zejména 19. století zaplavila Evropu vlna zájmu o antické dějiny. Archeologové hledali Tróju a další bájná místa, prozkoumávali Olympii. Údajný poslův osud připomněl po návštěvě Marathonu slavný anglický básník lord Byron, ale ještě větší popularitu mu poémou „Pheidippides" zajistil v roce 1879 Robert Browning. Jeho dílo mělo zřejmě zásadní vliv na pozdější založení maratonského závodu.

Zdroj:
http://sylvusqa-history.blog.cz/1001/bitva-u-marathonu 
http://cs.wikipedia.org/wiki/Bitva_u_Marathonu
http://antika.avonet.cz/article.php?ID=1392  
http://www.behy.cz/clanek/6290-bitva-u-marathonu-pocatek-velkeho-mytu

 

 

Sdílet

Komentáře

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Tento blog je součástí s.magazínu, který připravuje Redakce signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Ondřej Válka