Židovský kalendář - luach ha-šana, neboli luach, dosl. „deska, tabule" má počátek r. 3761 př. Kr. a je lunisolární.
Znamená to, že měsíce se počítají podle Měsíce a roky podle Slunce. Letopočet začíná podle židovského výpočtu stvoření světa. Každý měsíc začíná novem - tj. objevením prvního srpku nového měsíce a letopočet se mění první den měsíce tiširi. Dnešní kalendář založený na výpočtech platí od desátého století.
Rok má 12 měsíců, které trvají 30 nebo 29 dní . Roky můžou mít 353, 354 nebo 355 dní. Den začíná západem slunce a dělí se na hodiny. Nejsou to však hodiny podle našeho měření, ale dvanáctiny denní nebo noční části dne. Hodina se dál dělí na díly a díly na „okamžiky". Týden má 7 dní a označují se písmeny hebrejské abecedy. Sedmý den se nazývá šabat. Lunární rok je kratší než sluneční, výpočet poměrně složitý, podrobně na www.wikipedie.cz
Nový rok začíná vždy 1. tišili, ale kvůli nepravidelnostem v lunárním kalendáři dochází k různým posunům podle židovských předpisů.
Přehled židovských názvů měsíců i svátků, které se během nich slaví:
Zdroj: wikipedie /růžetrnitá/
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.