Symbol síly a vzdoru

Téměř v každém městě se dnes objevuje ulice, která nese jeho jméno. Kdo ale byl Jan Opletal a proč si ho připomínat?

Praha, Žitná ulice, pochmurný říjen začátku nacismu u nás; 1939. Ulicí proudí davy, které si chtějí připomenout vznik republiky. Republiky, která se za pár měsíců oklestí a bude těsněji sevřena do spárů Třetí říše. Nechtějí se smířit s touto situací. "Pryč s Němci!", "My chceme svobodu!", "Ať žije Beneš!", "Pryč s Hitlerem!", "Chceme právo!" Nacisté ale tvrdě potlačují jakýkoliv odpor. V zástupu se ozvou výstřely a k zemi padá nejen student medicíny Jan Opletal, ale i pekařský dělník Václav Sedláček. Václav umírá už při převozu do nemocnice, Jan po několika dnech, 11. listopadu, na následky střely do břicha. Jeho pohřeb o čtyři dny později se ale stává novou demonstrací, kdy znovu vycházejí do ulic nejen studenti. Když se tyto zprávy donesou k Hitlerovi, prohlásí: „15. březen byl můj velký omyl. Lituji, že jsme s Čechy nenaložili jako s Poláky. Události 28. října a 15. listopadu ukazují, že Češi nezasluhují jiný osud… Z toho důvodu nařizuji: Zastavení českých vysokých škol na tři roky. Jakékoliv demonstrace dát ihned potlačit… Nebudu se ostýchat do ulic postavit třeba i děla. Do každého hloučku se bude střílet kulomety. Bude-li ještě nějaká demonstrace, srovnám Prahu se zemí…“ V noci z 16. na 17. listopadu jsou tedy uzavřeny vysoké školy v Praze, Brně a Příbrami a téměř 2 000 studentů je zatčeno a následně vězněno na Pankráci, Ruzyni a někteří končí v koncentračních táborech.

Jan Opletal, jehož smrt semkla naši zem, po gymnáziu v Litovli nastoupil na Přírodovědeckou fakultu UK a stal se taky místopředsedou studentské samosprávy Hlávkových kolejí, kde žil. Již před 28. říjnem rozšiřoval v Praze protinacistické letáky a stavěl se proti nastupující totalitě.
17. listopad je na památku všech studentů umučených nacisty vyhlášen „Mezinárodním dnem studentstva.“
Na závěr ještě pár vět z „Prohlášení spojeneckých studentů k 17. listopadu“:
„My, studenti Velké Británie, všech jejích dominií a Indie, Severní a Jižní Ameriky, Sovětského svazu, Belgie, Československa, Francie, Řecka, Číny, Holandska, Norska, Polska, Jugoslávie a všech svobodných zemí, abychom uctili památku popravených a umučených studentů, kteří jako první zvedli svůj hlas na znamení odporu proti nacistickým utlačovatelům roku 1939, prohlašujeme 17. listopad Mezinárodním dnem studentstva.“
„…Prohlašujeme, že 17. listopad není pro nás pouze dnem, kdy studenti celého svobodného světa vzdávají poctu svým mrtvým československým kolegům a všem těm, kteří trpí stále ve vězeních a koncentračních táborech, avšak též dnem, kdy si připomínáme a budeme stále připomínat ideály, pro něž tito studenti trpěli a stále trpí.“
„…My, kteří dnes s ostatní mládeží tvoříme jednotu, ucelenou frontu proti všem druhům fašismu a nesvobody, bez rozdílů politických, národnostních a náboženských, kteří se zbraní v ruce bojujeme na všech bojištích za svobodu svého lidu, skláníme se před oběťmi barbarského násilí, posíleni jejich příkladem vybojovat budoucím generacím lepší a spravedlnější budoucnost. 17. listopad bude pro nás navždy dnem, kdy studentstvo celého světa uctí na svých školách nejen památku popravených československých kolegů, ale i dnem, kdy si znovu a znovu připomeneme ideály, za které tito hrdinové padli."

Zdroje: http://www.blisty.cz/2004/11/16/art20667.html

(Kikina)