Bl. Michal Pro SJ

„Nebojme se. Prosme Boha o sílu, kterou nám určitě dá.“

Bl. Michal Pro SJ (1891-1927) byl mladý jezuitský kněz, který se stal obětí pronásledování katolické církve v Mexiku v první třetině 20. století. Zemřel mučednickou smrtí 23.11.1927. Za blahoslaveného jej vyhlásil Jan Pavel II. v listopadu 1988.

Narodil se roku 1891 do věřící rodiny. Jeho dvě sestry byly řeholnicemi a on sám vstoupil ve svých 20 letech (10.8.1911) do Tovaryšstva Ježíšova. Jeho povaha se vyznačovala srdečností a životním optimismem a zároveň schopností sebezapření a sebeobětování.

Svá studijní léta prožil v pohnuté době otevřeného pronásledování církve především za mexických prezidentů Venustiana Carranzy (1915-1918), jednoho z vůdců mexické revoluce (1911-1917), a Plutarca Elíase Callesa (1924-1928). Při pronásledování tehdy bylo zabito na 300 kněží a 2000 věřících, z nichž mnoho bylo velmi surově umučeno. Během mexické revoluce byl roku 1914 skupinou bezbožných revolucionářů, v jejichž čele stál právě generál Carranza, vydrancován i jezuitský noviciát v El Llano, ve kterém Michal Pro pobýval. Po těchto událostech, které měly být pouze předzvěstí dějů mnohem krutějších, vyzval novicmistr své svěřence k emigraci do nedalekých Spojených států amerických.

Michal Pro se společně se svými druhy uchýlil do jezuitské koleje v Los Gatos v Kalifornii. Filozofii vystudoval ve Španělsku a teologii dokončil v Edingenu (Enghienu) v Belgii, kde také roku 1925 přijal kněžské svěcení.

Pronásledování v Mexiku se během jeho pobytu v zahraničí ještě zhoršilo a v zemi bylo velmi potřeba kněží. Michal Pro tehdy velmi toužil vrátit se do své vlasti a pracovat i za těchto těžkých podmínek mezi svými krajany, což se mu splnilo roku 1926, kdy přišel do Mexico City. Téhož roku vydal mexický prezident nové nařízení, které omezovalo činnost kněží a účast katolíků na veřejných bohoslužbách. Církev na to reagovala zrušením veřejných bohoslužeb a organizací podzemní církve, v rámci které fungovaly tzv. stanice (zřízené v soukromých domech katolických rodin), kde kněží tajně zpovídali a sloužili mše sv. O organizování této podzemní církve se zvláště zasloužil právě P. Michal Pro SJ.

Působení v podzemní církvi se mohl P. Pro věnovat pouze zhruba rok - do listopadu 1927. 13. listopadu 1927 byl totiž spáchán atentát na bývalého prezidenta Álvara Obregona a podezření padlo právě na rodinu Pro, neboť auto, které atentátníci použili, patřilo až do nedávna jednomu z členů rodiny. P. Michal Pro i jeho bratři, které Michal Pro povzbuzoval slovy: „Obětujme své životy za víru. A prosme Boha, aby naši oběť přijal.“, byli za domnělou účast na atentátu uvězněni. Když se o jejich zatčení dozvěděli i skuteční atentátníci, sami se přiznali ke svému činu. Prezident Calles však knězi nechtěl odpustit, že dlouho působil v podzemní církvi a klamal tak mexickou policii, a požadoval jeho smrt. Ráno 23.11. cítil P. Michal Pro prudké bolesti hlavy a jednomu ze svých bratrů řekl: „Cítím, že se dnes stane něco zvláštního. Ale nebojme se. Prosme Boha i sílu, kterou nám určitě dá.“ P. Michal Pro byl zastřelen na dvoře věznice. Když se ho ptali, jestli má nějakou poslední prosbu, žádal si pouze několik minut na modlitbu. Pak si vzal do jedné ruky křížek a do druhé růženec a ruce roztáhnul tak, že jeho postava měla tvar kříže. Nechtěl ani zavázat oči a když velitel zavelel ke střelbě, zvolal: „Ať žije Kristus Král!“

zdroj: http://www.modlitba.sk/htm/zaujem/svatci/svatci_all/michael_pro.htm