Gian Lorenzo Bernini

spolutvůrce barokního Říma, geniální sochař a architekt ve službách několika papežů, který zemřel právě před 330 lety.

---

Rané dílo

Gian Lorenzo Bernini se narodil v Neapoli roku 1598. Byl synem sochaře Pietra Berniniho, v jehož dílně se mu dostalo uměleckého vzdělání. Otec a syn společně také vytvořili několik antikou inspirovaných sochařských děl. Nejslavnější z nich je mramorové sousoší Koza Amalthea, které zachycuje malého Jova, jak si hraje s kozou a malým Satyrem.

Kolem roku 1618 se Bernini začal intenzivně věnovat studiu výrazů a projevů citových hnutí. Výsledkem tohoto studia jsou mj. busty Blažená duše (znázorněná jako mladá dívka v extázi) a Zavržená duše (pravděpodobně autoportrét, který reflektuje Caravaggiův obraz Hlava Medůzy).

Řada děl z tohoto období je uchovávána ve slavné Gallerii Borghese v Římě, mj. sousoší Apollo a Dafné, inspirované Ovidiovými Proměnami a zachycující okamžik, ve kterém se nymfa Dafné, prchající před zamilovaným Apollonem, mění ve vavřínový strom.

 

Ve službách papeže Urbana VIII. Barberini (1623-1644)

Berniniho nejvýznamějším mecenášem byl papež Urban VIII. ze slavného římského rodu Barberini. Jeho první zakázkou byl bronzový baldachýn nad hrobem sv. Petra ve svatopetrské bazilice ve Vatikánu. Téměř 30m vysoký baldachýn spočívá na čtyřech točitých sloupech, které odkazují na sloupy, jež ve 4. století bazilice sv. Petra daroval císař Konstantin Veliký. Podle legendy nechal Konstantin tyto sloupy přivézt ze Šalamounova chrámu v Jeruzalémě, kde obklopovaly Archu úmluvy. Na zhotovení sloupů baldachýnu bylo použito mj. bronzu z roztavených antických bronzových soch z římského Pantheonu (odtud pochází známé rčení "Quod non fecerunt barbari, fecerunt Barberini", tj. "Co neudělali barbaři, udělali Barberiniové.").

Roku 1629 jmenoval Urban VIII. Berniniho hlavním architektem baziliky sv. Petra a superintedantem veřejných prací ve městě Římě. Na jeho objednávku vytesal Bernini mj. také Tritonovou fontánu či Fontánu včel (obě se nacházejí poblíž Palazza Barberini; tři včely měli Barberiniové ve znaku a najdeme je na mnoha stavbách, které vznikly na objednávku Urbana VIII.).

 

Ve službách papeže Inocence X. Pamphili (1644-1655)

Na objednávku papeže Inocence X. vznikla Berniniho největší fontána - Fontána čtyř řek na Piazza Navona, v podobě skály s jeskyní, obeliskem a personifikacemi Dunaje, Nilu, Gangy a Ria de la Plata.

Nejslavnějším dílem této doby je sousoší Vidění sv. Terezie z Ávily, situované na oltáři kaple Cornaro v kostele Santa Maria della Vittoria (Panny Marie Vítězné). Celková kompozice kaple, světelná režie a interakce sousoší a okolního prostoru jsou krásnou ukázkou barokního "bel composta", dokonalého propojení architektury a ostatních uměleckých druhů. V souladu s barokním smyslem pro teatrálnost jsou na bočních stěnách kaple znázorněni zemřelí příslušníci rodu Cornaro, kteří z bočních lóží - jako v divadle - přihlížejí ústřední scéně na oltáři.

 

Ve službách papeže Alexandra VII. Chigi (1655-1667)

Za pontifikátu Alexandra VII. zhotovil Bernini v apsidě baziliky sv. Petra monumentální sochařskou kompozici s ústředním stolcem sv. Petra - bronzovým trůnem, do kterého bylo jako relikvie zabudováno středověké dřevěné křeslo. Trůn po stranách podpírají čtyři církevní otcové: sv. Ambrož, sv. Augustin, sv. Atanáš Alexandrijský a sv. Jan Zlatoústý.

Na Alexandrovu žádost vytvořil Bernini také projekt na celkovou úpravu náměstí sv. Petra, podle kterého zde vyrostla monumentální elipsovitá kolonáda s řadou soch svatých na korunní římse.

Za Alexandrova pontifikátu (1658) začal Bernini také s výstavbou kostela Sant'Andrea al Quirinale, který sloužil jako chrám jezuitského noviciátu. Po kostelech Il Gesu a Sant'Ignazio se jednalo o třetí kostel, který v Římě nechali postavit jezuité. Nevelký kostelík oválného půdorysu bývá nazýván perlou barokní architektury a sám Bernini jej považoval za své jediné dokonalé dílo.

 

Gian Lorenzo Bernini zemřel v Římě 28.11.1680. Pohřben je v bazilice Santa Maria Maggiore.

 

Fotografie Berniniho děl najdete např.:

http://www.lorenzobernini.com/gallerie_di_immagini_di_bernini_pa_386.htm