Kalixt II.

se vlastním jménem jmenoval Quido.

Byl pátým synem hraběte Viléma Burgundského, strýcem manželky francouzského krále Ludvíka VI. a příbuzným císaře Jindřicha V. Stal se arcibiskupem viennským a byl papežem Paschalem II. jmenován apoštolským legátem pro Francii. V boji o investituru proti císaři Jindřichu V. se zastával práv papeže.
15. září 1112 na synodu ve Vienně, byl Jindřich V. z církve exkomunikován.
Quido byl po smrti papeže Gelasia II. zvolen papežem a 9. února 1119 byl ve Vienně korunován.
20. října 1119 svolal velikou synodu do Remeše, k níž se dostavilo 427 biskupů a opatů. Mezi zasedáním synody se odebral Kalixt II. do Monsonu a vyjednával o míru s císařem, který tábořil poblíž města s vojskem o síle 30 000 mužů. Vyjednávání však k nevedlo k ničemu. Synoda se znovu vyslovila zásadně proti svatokupectví a laikální investituře na biskupství a opatství. Papež vydal klatbu na císaře a vzdoropapeže Řehoře VIII. (vlastním jménem Maurice Burdin, arcibiskup brakarský) a zbavil poddané přísahy věrnosti.
3. června 1120 vstoupil do Říma, z něhož Burdin prchl do Sutria (zde byl Burdin zajat a Kalixt II. jej internoval v klášteře).
Jindřich V. se bál občanské války,  a tak uzavřel 23. září 1122 s papežem smlouvu, která je známá jako  Wormský konkordát (také Pactum Calixtinum). V něm se císař vzdal práva investitury berlou a prstenem a dovolil kanonickou volbu; naproti tomu souhlasil papež, aby se volby biskupů a opatů děly v přítomnosti císaře bez svatokupectví a násilí, aby císař rozhodoval sporné volby a aby zvoleného investoval žezlem v říšská léna (tzv. regalie).
Kalixt II. předsedal I. Lateránskému koncilu (1123), kterého se účastnilo přes 300 biskupů. Tento sněm schválil Wormský konkordát a prohlásil manželství duchovních, kněží, jáhnů a podjáhnů za neplatná.
Kalixt II. zemřel 13. prosince 1124.

Zdroj: http://leccos.com/index.php/clanky/kalixt-2