Ohnivý muž plný lásky

Roku 1916 byl před svou poustevnou na Sahaře zavražděn bl. Charles de Foucauld.

Narodil se 15. září 1858 ve Štrasburku. V šesti letech se stal sirotkem a tuto skutečnost nesl v sobě celý život.

Své mládí prožívá Charles v nevěře, lépe řečeno v agnosticismu, který říká, že naprosto nelze tvrdit, zda Bůh existuje nebo ne. Celým srdcem se snažil najít pravdu - nikdy nezapomněl, co znamená hledat Boha v dlouhé noci.

"Máme si často vyprávět dvojí příběh osobních milostí, kterými nás Bůh obdařil od našeho narození, a našich nevěrností; v tom nacházíme - zvláště my, kteří jsme dlouho žili daleko od Boha - nejjistější a nejdojímavější důkazy jeho lásky."

Nejdřív byl voják z povolání, po odchodu z armády se v Alžíru připravuje na povolání průzkumníka. "Vydal se na cestu, aby prozkoumal vnitřní území Maroka, nejméně známé končiny této velké země. Byl k tomu připraven solidním studiem geodezie, praktické astronomie, lidové a knižní arabštiny." (O. Mac Carthy, r. 1884)

Celé dlouhé měsíce se neúnavně modlí: "Můj Bože, jsi - li, učiň, abych Tě poznal..."

Po své konverzi se rozhodl stát se trapistou a r. 1897 odjel do Palestiny, kde žil jako poustevník nedaleko kláštera klarisek.

"Nazaret je všude, kde pracujeme s Ježíšem v pokoře, chudobě, tichosti."

R. 1901 byl vysvěcen na kněze a odjel do Maroka a nakonec se rozhodl žít v Tamanrassetu. Uprostřed Tuaregů na Sahaře prožíval své bratrství vůči všem: křesťanům, židům i muslimům.

"Kam je třeba jít? Tam, kam by šel Ježíš: k nejvzdálenějším ovcím, k nejopuštěnějším lidem. Není třeba jít do nejsvětější země, ale tam, kde to duše nejvíc potřebují..."

Založil tady také náboženskou společnost, která se opírala o Písmo, eucharistii a apoštolát. V současné době existuje asi deset náboženských společenství, která se opírají o jeho spiritualitu - z těch nejznámějších např. Malí bratři Ježíšovi, Malé sestry Ježíšovy nebo různé laické společnosti.

"Můj sen, to jsou velmi prosté a nepočetné skupiny podobající se společenstvím prvních dob církve... Několik duší shromážděných proto, aby vedly nazaretský život, žily ze své práce jako Svatá rodina a uváděly do života ctnosti Nazareta v kontemplaci Ježíše..."

Můj Otče, odevzdávám se ti. Učiň se mnou, co se ti zalíbí. Ať se mnou učiníš cokoliv, děkuji ti za to. Jsem připraven na všechno, všechno přijímám. Nepřeji si nic jiného, než aby se tvoje vůle vyplnila na mne, na všech tvých tvorech, můj Bože. Odevzdávám svou duši do tvých rukou. Dávám ti ji, můj Bože, s celou láskou svého srdce, protože tě miluji a je potřebou mé lásky dát se, odevzdat se do tvých rukou bez míry, s nekonečnou důvěrou, protože ty jsi můj Otec. Amen.

www.getsemany.cz

www.rv.omadeg.cz

www.czech-press.cz

Jean-Francois Six: Karel de Foucauld dnes, Paulínky 2001