světící biskup pražský, „otec“ moravského dějepisectví, milovník českého jazyka, přítel a pokračovatel Bohuslava Balbína SJ, se narodil právě před 381 rokem.
Tomáš Jan Pešina z Čechorodu se narodil 19. prosince 1629 v Počátkách u Jihlavy v rodině řezníka. Studoval na jezuitském gymnáziu v Jindřichově Hradci a později filozofii a teologii v Praze. Roku 1653 přijal kněžské svěcení. Nedlouho poté začal stoupat v církevní hierarchii: postupně byl děkanem v Kostelci nad Orlicí a v Litomyšli, od roku 1663 kanovníkem svatoštěpánské kapituly v Litoměřicích a posléze i metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze. Roku 1668 se stal císařským radou a zakrátko i císařským falckrabětem. Roku 1670 mu přibyl post generálního vikáře a nedlouho poté kapitulního děkana. Roku 1674 se nakonec stal světícím biskupem pražským. V Praze se osobně stýkal i s císařem Leopoldem Habsburským. Ve svých nedožitých jedenapadesáti letech se stal obětí morové nákazy. Zemřel 3. srpna 1680 a pohřben je na Malostranském hřbitově v Praze.
Jeho velkou zálibou bylo sběratelství. Přátelil se s Bohuslavem Balbínem SJ a po jeho vzoru se začal zabývat historií. Byl milovníkem českého jazyka. S jeho podporou vyšel spis Martyrologium aneb Pašionál svaté římské církve, na jehož překladu se rovněž podílel. Jako první také pojmenoval autora nejstarší české kroniky jménem Dalimila. Požadoval rovněž, aby se v českých obcích kázalo česky a ve smíšených obcích česky alespoň každou druhou neděli.
Bývá považován za otce moravského dějepisectví, a to především díky svým třem spisům, která po dlouhou dobu představovala hlavní pramen poznání historie Moravy:
Moravopis: 3-dílné, česky psané dílo o historii Moravy
Mars Moravicus: dějiny válek na Moravě do r. 1526
Prodromus moraviographiae: základní vlastivědné údaje o Moravě a stručný přehled jejích dějin; jedná se o jakýsi výtah z materiálů, určených pro publikaci v plánovaném, ale nikdy nevydaném rozsáhlém díle o dějinách Moravy
Během svého působení v Praze také sepsal dvě díla o katedrále sv. Víta (jedno z nich je věnováno ostatkům, uchovávaným v katedrále).
Zajímavý je také spis Ucalegon Germaniae etc., ve kterém popisuje turecké výboje do Evropy a varuje před tureckým nebezpečím.
Na malý medailonek o Tomáši Pešinovi z Čechorodu se můžete podívat tady:
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.