Gándhí

Móhandás Karamčand, v dévángárí मोहनदास करमचन्द गांधी,  zemřel 30. ledna 1948 v Novém Dillí.

Zastřelil jej redaktor hindského týdeníku Mahásabha Náthurám Gódsé. Nejprve se s úctou dotkl jeho nohou a poté jej třemi ranami z revolveru zabil.
Móhandás Karamčand Gándhí je znám spíše jako Mahátma, což je jméno symbolické a dal mu jej Rabíndránáth Thákur. Značí „Velký duch“, či „velká duše“, v Indii jej mnozí nazývají prostě Bápú – otec.

Proč se vůbec vrah rozhodl k tomuto činu?
V krátkosti by se daly za atentátem (druhým v krátkém časovém sledu, předcházející se stal 14. ledna 1948) najít prvky fundamentalismu a fanatismu.
Skupina hinduistických radikálů s vazbami na organizace Hindú mahásabha a Ráštríj svajamsévak sangh se rozhodla Gándhího odstranit. Godsé sám prý dlouho přemýšlel o nespravedlnostech, které Gándhí spáchal na hinduismu. A pak se rozhodl zjednat nápravu. Při soudním líčení vyšlo najevo, že Godsého rozčílil Gándhího souhlas s velkou finanční pomocí indické vlády Pákistánu, kde převládají muslimové. Pobouření působilo také  to, že Gándhí zval muslimy na svá modlitební shromáždění, na kterých se četly citáty z koránu.
Godsé ale stále zdůrazňoval, že k tomuto svatému muži nechoval vůbec žádnou osobní zášť, jen jeho zabití prostě považoval za svoji svatou povinnost. Před tím, než vystřelil, se mu hluboce poklonil a popřál mu vše nejlepší na další jeho cestě. Proces trval déle než půl roku a Godsé byl souzen ještě s osmi dalšími. Nakonec byl uznán vinným a odsouzen k trestu smrti oběšením.

Satjágraha
[Sanskrt], uchopení pravdy – použití zásad ahinsy (nenásilí) v politickém boji (hnutí občanské neposlušnosti); satjágraha se nejprve rozšířila pod Gándhího vedením v jižní Africe. V Indii se mezi světovými válkami stala základním principem politiky Indického národního kongresu.
Mahátmá Gándhí dokázal svou nenásilnou metodou překonat bezvýchodnost individuálního teroru i neplodnost petiční agitace za konstituční reformu, přispěl ke sjednocení národního hnutí a dodal mu masový charakter. Na rozdíl od mnoha svých spolubojovníků však nepovažoval satjágrahu pouze za taktický prostředek; představovala pro něj způsob života, jehož mravní čistotu si cenil víc než samotný cíl. Smyslem satjágrahy podle Gándhího nebylo protivníka zničit a pokořit, nýbrž apelem na jeho svědomí dosáhnout sblížení stanovisek, získat ho na svojí stranu.

satjágraha 1908 – proti registraci Indů (neúspěšná)
satjágraha 1913-1914 – proti tříliberní daně a zrušení platnosti sňatků
satjágraha 1930 – známá jako solný pochod, završena prohlášením nezávislosti Indie po WWII

http://www.upf.cz/2/dokumenty/UPF-prukopnici-politiky-nenasili.pdf

Celkem podrobný životopis si můžete najít na wikipedii, která také patří mezi zdroje, z nichž jsem čerpal.
Pěkně zpracovaný je také tento referát.
Čtivě zpracované okolnosti smrti si můžete přečíst zde.

Scénou zavraždění Gándhího začíná také film Gándhí (čti také zde).
Trailer k filmu spustíte na tomto odkaze.

„Bůh je Život, Pravda, Světlo, Láska a nejvyšší Dobro.“

Díky moderní technice si i můžete poslechnout hlas Gándhího,
když kliknete na fotografii.
Kdo by nechtěl poslouchat celý projev trvající přes 5 minut,
ať si najde čas aspoň na 12 sekund /2:55 -3:07/.

Sedm sociálních hříchů, jak je formuloval Mahátma Gándhí:
1/ Politika bez zásad
2/ Hospodářství bez morálky
3/ Blahobyt bez práce
4/ Výchova bez charakteru
5/ Věda bez humanity (lidskosti)
6/ Požitek bez svědomí
7/ Vyznáni víry bez oběti

Člověk často dělá plány, jen aby mu je Bůh zvrátil. Ale kde je konečným cílem hledání Pravdy, nechť jakkoli jsou zkříženy lidské plány, výsledek není nikdy škodlivý a je často lepší než jsme čekali.
(wikicitáty)

Bez činu zůstává i nejkrásnější myšlenka bezcennou.
(citáty)

Den Gándhího narozenin (*2.řijen 1869) je slaven jako Světový den nenásilí.