slavná folková zpěvačka, celým jménem Joan Chandos Baez, se narodila 9. ledna 1941 v New Yorku.
Její otec Albert Baez byl Mexičan, pracoval jako lékař a zároveň byl i protestantským duchovním. Matka Joan Bridge Baez pocházela ze skotského Edinburghu. Joan měla starší sestru Pauline a mladší sestru Mimi.
Joan Baez hrála na kytaru už od mládí a vždy krásně zpívala. Zpívá sopránem a dokáže zazpívat až tři oktávy. Kromě toho byla velmi hezká, vždyť po otci zdědila exotický vzhled. Studovala na umělecké fakultě bostonské univerzity, ale nedokončila ji. Začala hrát a zpívat po folkových klubech. První velký úspěch sklidila roku 1959 na folkovém festivalu v New Port a o rok později natočila své první album, které se také stalo nejúspěšnější gramofonovou nahrávkou tehdejší americké folkové hudby. Po tomto velkém úspěchu následovala řada dalších desek. V období od roku 1962 až do roku 1964 byla Joan Baez jednou z nejznámnějších tváří folkové scény nejen v USA. Stala se hvězdou mnoha festivalů a koncertů, vystupovala také v rámci mnoha politických happeningů.
V té době potkala pro její život klíčovou osobu, Boba Dylana, který znatelně ovlivnil její tvorbu v šedesátých letech. Jejich vztah se rozpadl, ale zůstali přáteli. Joan o Bobovi napsala songy To Bobby, Diamonds & Rust nebo Winds of the Old Days. Bob o ní zase zpívá ve svých písních To Ramona, She Belongs to Me nebo If You Gotta Go, Go Now.
Joan však není jen zpěvačka, ale je i politická aktivistka. Bojovala v 60. letech proti válce ve Vitenamu (osobně navštívila během války Hanoi, po návratu byla dvakrát vězněna za protesty proti armádě). V 90. letech protestuje proti válce s Irákem. Když jí bylo patnáct poprvé slyšela proslov Martina Luthera Kinga Jr. o nenásilí, občanských právech a nutnosti sociálních změn, který jí prý rozplakal...
V roce 1968 se provdala za Davida Harrise, protiválečného aktivistu, který byl odsouzen pro vyhýbání se nástupu do vojenské služby, a má s ním syna Gabeho (Gabriel Harris). Také Harris, fanoušek country hudby, ovlivnil její tvorbu, když jí otevřel cestu ke komplexnějším venkovským rockovým vlivům. V roce 1973 se však bohužel rozvedli.
Joan bojovala a stále aktivně bojuje za práva žen, černochů, ale také za práva jiných menšin, které jsou podle jejího názoru znerovnoprávněny (např. bohužel také za práva gayů a lesbiček). Bojuje proti chudobě, trestu smrti, ničení životního prostředí... Ze svých postojů nikdy neslevila a za její snahu a smýšlení si jí mnoho lidí hluboce váží. Své názory projevila i v tehdejším totalitním Československu, kde na festivalu Bratislavská lyra (10. 6. 1989) vyjádřila své politické postoje. Tehdejším strážcům „čistoty kultury“ se však vůbec nelíbily a nechali odpojit při jejím vystoupení elektřinu. Joan si však dokonce pozvala na pódium disidenta Ivana Hoffmana a pozdravila Václava Havla, který byl přítomen mezi diváky.
Její vystoupení v České republice (1993, 1997, 2007, 2009) byla vždy doprovázena vlnou velkého zájmu, který svědčí o něčem strhujícím v této zpěvačce s řezavým hlasem a srdcem zapáleným pro lidskou svobodu a lidská práva.
Zdroj: http://marieke.pise.cz/57303-joan-baez.html
http://cs.wikipedia.org/wiki/Joan_Baez
http://en.wikipedia.org/wiki/Joan_Baez
http://www.joanbaez.com/
Joan Baez říká: „Kdybych se v písních vyhýbala starostem,zněl by můj hlas falešně,byť by byl sebekrásnější. Zpěvák se musí posluchače neustále ptát: Co jsi v životě udělal?...“
Diskografie Joan Baez čítá na třicet titulů.
Zaposlouchejme se do jejího zpěvu ještě trochu vánočně laděného:
Oh come, Emmanuel
Tichá noc
Ave Maria
Glory, glory, haleluja
We Shall Overcome
za desku Joan z burzy jsem za totality dala skoro všechny peníze, které jsem dostala na měsíc na jídlo na privátě:-) pak jsem jedla rohlíky namazané hořčicí. Byla to deska z živého koncertu.
chudáci-z té desky se raduju doteď a nikomu bych ji nepůjčila. Ona totiž jako cédéčko nikdy nevyšla:-)
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.