„Když ráno vstanu, odkopnu peřinu a říkám: „Tak Pane, jdeme na to!“
Dnes slaví své 94. narozeniny P. Josef Cukr, jezuita, neoddělitelně spjatý s poutním místem Bohosudov, dnes na odpočinku na Velehradě, kde působí jako knihovník a archivář; „dělník slova a lopaty“, PTPák, politický vězeň nacismu a komunismu, dnes již jeden z mála žijících lidí, kteří prošli nacistickými i komunistickými kriminály.
A také muž plný životní energie, nezlomného optimismu a originálního humoru, který tvrdí, že nejlepším lékem proti zlu je lopata a krumpáč.
P. Josef Cukr SJ se narodil 3. ledna 1917 v Boršicích nedaleko Uherského Hradiště. Od roku 1928 studoval na gymnáziu na Velehradě a maturoval v Kroměříži. Do jezuitského řádu vstoupil roku 1936. Noviciát a filozofická studia absolvoval v Benešově.
Teologii studoval za druhé světové války v Praze. Měl silné vlastenecké cítění a během studií se zapojil do protinacistického odboje. Společně s dalšími jezuity se účastnil odposlouchávání porad gestapáckých agentů v konspiračním bytě gestapa a předávání takto získaných informací odboji. Roku 1944 byl zatčen a po brutálních výsleších, při nichž přišel o velkou část zubů, byl rok vězněn v koncentračním táboře v Terezíně a pak na Pankráci. Po propuštění se v květnu 1945 podílel na pražském povstání.
Po válce dokončil svá studia na Heythrop College v Anglii, kde byl 12. září 1946 vysvěcen na kněze. Pak se vrátil do Československa. V letech 1947-1949 byl ministrem v Bohosudově. Třetí probaci vykonával na Hostýně. Během třetí probace byl v rámci akce K roku 1950 společně s dalšími řeholníky zatčen a internován v koncentračním klášteře v Bohosudově. Pak byl přiřazen k jednotkám PTP na Slovensku. Roku 1953 byl zatčen a ve vykonstruovaném procesu byl za údajnou velezradu a špionáž odsouzen k 11 letům vězení. Nejdříve byl vězněn na Mírově, pak pracoval v koncentračních táborech u uranových dolů na Jáchymovsku. Propuštěn byl roku 1960 a po dalších osm let pak pracoval jako skladník.
Teprve od roku 1968 mohl opět působit jako kněz, a to znovu v Bohosudově, kde prožil následujících 33 let až do roku 2001. Díky němu nezaniklo bohosudovské poutní místo ani během komunismu. Po listopadu 1989 se také zasloužil o obnovení místního biskupského (původně jezuitského) gymnázia.
Nyní je na odpočinku v jezuitské rezidenci na Velehradě. Roku 1999 mu prezident Václav Havel udělil Medaili Za zásluhy I. třídy. V říjnu roku 2006 se stal čestným občanem města Krupky, jehož součást Bohosudov tvoří.
Osobnost P. Josefa Cukra SJ vám přiblíží krátký dokument „Dělník slova i lopaty“, který vytvořila České televize v rámci cyklu Neznámí hrdinové - Pohnuté osudy: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10204458965-neznami-hrdinove/210452801390004/?premiera=1
Skvělý člověk, vitální. Jezuita, který trpělivě plnil svůj úkol v časech těžkých i svobodných.
Otec Cukr je největší borec! Snad nám ještě nějaký čas vydrží.....dneska jsme jeho jubileum náležitě oslavili:-)
Bedlo, jak je možné, že jsem u toho chyběl?
přišels pozdě
No že nenapíšeš.. ;( včera jsem za Tebou náhodou byl!
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.