…tak nazývali čeští čtenáři jednoho z představitelů realistické historické prózy Václava Beneše Třebízského
Přišel na svět do rodiny krejčího 27. února 1849 a jako jediný z pěti dětí se dožil dospělosti. Od dětství mu rodiče vyprávěli o historii a podněcovali v něm vlastenecké cítění, což můžeme označit za první podnět, jenž v něm rozhořel pozdější lásku a úctu k naší zemi, která se projevovala i v tvorbě. Po absolvování piaristického gymnázia ve Slaném odešel do kněžského semináře. Šlo zejména o přání chudých rodičů, kteří viděli v tomto povolání zajištění jak vzdělání, tak hlavně budoucnosti.
V roce 1875 byl vysvěcen na kněze a působil v Litni u Berouna. Ač katolický kněz, sympatizoval s husitstvím (viz. V červáncích kalicha, V záři kalicha) a pobělohorskou dobou (viz. Pobělohorské elegie), což silně vadilo arcibiskupské konzistoři.
Vedl korespondenci s mnoha českými umělci, na gymnáziu se seznámil s Jaroslavem Vrchlickým, který o Benešovi Třebízském řekl: „Byl malý, zavalitý hoch, dobrácké tváře a nesmírně krásných modrých očí, jemný v chování, bodrý a prostosrdečný…“ Přízvisko „Třebízský“ si zvolil podle jména své rodné obce kvůli odlišení od jiného spisovatele té doby Václava Beneše Šumavského.
Miloval děti, kterým věnoval a půjčoval knihy, rád si s nimi povídal, hrál na housle, ačkoliv neuměl (a nechtěl se učit) noty, a kreslil – především rytíře, hrady a historické postavy. Kromě role duchovního také založil v Klecanech, místě jeho dalšího působení, divadelní ochotnický spolek.
Na jednom pohřbu v Litni promokl, nastydl a naplno se u něj projevila plicní tuberkulóza. Oddaloval však léčení a dál psal své prózy. 20. června 1884 zemřel v Mariánských Lázních, kde se léčil. Pohřební průvod šel od Staroměstského náměstí až na Vyšehrad, kde byla umístěna socha Františka Bílka „Žal“.
Jeho tvorba dnes může v mnohém připomínat styl Aloise Jiráska. Čtenáře zaujal především poutavostí, s níž psal svá historická díla. Vlastenecké smýšlení Beneše Třebízského se odráželo už v jeho kázáních.
Další díla: romány - Anežka Přemyslovna, Bludné duše, Trnová koruna
povídky - Pod doškovými střechami, Z pověstí karlštejnského havrana, Ušlapán (poslední autorova povídka)
Zdroje: http://cs.wikipedia.org/
http://www.57osobnosti.cz/34
http://www.spisovatele.cz/
/Kikina/
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.